Změny zákonů

menu video
3

Porovnání dvou znění dokumentu č. 361/2003 Sb., znění platná od 1.7.2017 a od 1.1.2017.

V textu je vyznačen nově vložený a vypuštěný text. Dlouhé pasáže beze změn jsou vypuštěny.

Uživatelé prémiových služeb mohou zobrazit nezkrácené porovnání a také původní dokumenty s odkazy.

Můžete se vrátit na přehled znění nebo na vyhledávání.

Tento dokument vznikl automatickým porovnáním zvolených dokumentů.

V textu je barevně vyznačen nově vložený a_vypuštěný text.

Změny v obrázcích nejsou vyznačeny a mohou být z dokumentu vypuštěny.

 

(platí od 1. 71. 2017 do 31. 1230. 6. 2017)

361/2003 Sb.

ZÁKON

ze dne 23. září 2003

o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů

ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb.,

zákona č. 169/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb.,

zákona č. 531/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb.,

zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb.,. a zákona č. 298/2016 Sb.

a zákona č. 183/2017 Sb.

 

(zkráceno - text neobsahující změny byl vypuštěn)

 

§ 14 Bezúhonnost

Bezúhonnost

 

(1) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje občan, který byl

a)  v posledních 10 letech pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin s horní hranicí trestní sazby odnětí svobody nepřevyšující 2 roky,

b)  v posledních 15 letech pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin s horní hranicí trestní sazby odnětí svobody převyšující 2 roky, avšak nepřevyšující 5 let,

c)  pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin s horní hranicí trestní sazby odnětí svobody vyšší než 5 let nebo k výjimečnému trestu, nebo

d)  v posledních 5 letech pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jestliže jeho jednání, kterým spáchal trestný čin, je v rozporu s požadavky kladenými na příslušníka.

(2) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje též občan,

a)  jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čin bylo na základě pravomocného rozhodnutí o schválení narovnání zastaveno, a od tohoto rozhodnutí ještě neuplynulo 5 let, je-li jednání, kterým spáchal trestný čin, v rozporu s požadavky kladenými na příslušníka,

b)  jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čin bylo pravomocně podmíněně zastaveno, a od uplynutí zkušební doby nebo lhůty, v níž má být rozhodnuto, že se osvědčil, neuplynulo ještě 10 let, nebo bylo v trestním řízení, které bylo proti němu vedeno, rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání a od tohoto rozhodnutí ještě neuplynulo 5 let, je-li jednání, kterým spáchal trestný čin, v rozporu s požadavky kladenými na příslušníka,

c)  který byl v posledních 5 letech pravomocně uznán vinným z přestupku nebo jiného správního deliktu, je-li jednání, kterým spáchal přestupek nebo jiný správní delikt, v rozporu s požadavky kladenými na příslušníka, nebo

 

(zkráceno - text neobsahující změny byl vypuštěn)

 

§ 40 Zproštění výkonu služby

Zproštění výkonu služby

 

(1) Příslušník musí být zproštěn výkonu služby na dobu, po kterou je důvodně podezřelý ze spáchání trestného činu, kázeňského přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku,   20) nebo jiného správního deliktu, 21) jestliže by jeho ponechání ve výkonu služby ohrožovalo důležitý zájem služby nebo průběh prošetřování jeho jednání.

(2) Po dobu zproštění výkonu služby nemá příslušník oprávnění a povinnosti, které pro něj vyplývají ze zvláštních právních předpisů. 5)

(3) Služební funkcionář je oprávněn nařídit příslušníkovi zproštěnému výkonu služby dosažitelnost v místě trvalého pobytu nebo na jiném místě, které stanoví na žádost příslušníka, a to v rozsahu, jenž je nezbytný pro stanovení nástupu k výkonu služby.

(4) Jestliže v souvislosti se spácháním trestného činu, kázeňského přestupku, s jednáním, které má znaky přestupku nebo jiného správního deliktu, je dán důvod k propuštění příslušníka ze služebního poměru podle § 42 odst. 1 písm. a) až d), trvá jeho zproštění výkonu služby až do skončení služebního poměru.

 

(zkráceno - text neobsahující změny byl vypuštěn)

 

*ČÁST III - ZÁKLADNÍ POVINNOSTI PŘÍSLUŠNÍKA A OMEZENÍ JEHO NĚKTERÝCH PRÁV

ČÁST TŘETÍ

ZÁKLADNÍ POVINNOSTI PŘÍSLUŠNÍKA A OMEZENÍ JEHO NĚKTERÝCH PRÁV

 

§ 45 Základní povinnosti příslušníka

Základní povinnosti příslušníka

 

(1) Příslušník je povinen

a)  dodržovat služební kázeň,

b)  zdržet se jednání, které může vést ke střetu zájmu služby se zájmy osobními a ohrozit důvěru v nestranný výkon služby, zejména nezneužívat ve prospěch vlastní nebo v prospěch jiných osob informace nabyté v souvislosti s výkonem služby a v souvislosti s výkonem služby nepřijímat dary nebo jiné výhody,

c)  zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděl při výkonu služby; to neplatí, jestliže byl příslušník této povinnosti zproštěn služebním funkcionářem, nestanoví-li zvláštní právní předpis 26) jinak,

d)  prohlubovat svoji odbornost a udržovat svoji fyzickou zdatnost potřebnou pro zastávané služební místo a podrobovat se jejímu ověřování služebním funkcionářem,

e)  dodržovat pravidla služební zdvořilosti,

f)   poskytovat bezpečnostnímu sboru osobní údaje nezbytné pro rozhodování ve služebním poměru a pro plnění povinností bezpečnostního sboru podle zvláštních právních předpisů,

g)  vykonávat službu tak, aby nebyla ovlivňována jeho politickým, náboženským nebo jiným přesvědčením,

h)  ohlašovat vedoucímu příslušníkovi závady a nedostatky, které ohrožují nebo ztěžují výkon služby, a skutečnost, že byl pravomocně uznán vinným ze spáchání přestupku nebo pravomocně odsouzen pro trestný čin, bez zbytečného odkladu,

i)   chovat se a jednat i v době mimo službu tak, aby svým jednáním neohrozil dobrou pověst bezpečnostního sboru,.

j)   nejpozději po zahájení řízení o přestupku, z něhož je obviněn, bez zbytečného odkladu oznámit správnímu orgánu příslušnému k projednání přestupku, že je příslušníkem.

(2) Vedoucí příslušník je též povinen

a)  hodnotit výkon služby podřízených příslušníků,

b)  zabezpečovat, aby příslušníci byli pro výkon služby náležitě vyškoleni a vycvičeni,

c)  oceňovat příkladné plnění služebních povinností,

d)  vyvozovat důsledky z porušení služebních povinností a

e)  přijímat podněty k odstranění závad a nedostatků, které ohrožují nebo ztěžují výkon služby.

(3) Oznámení podle odstavce 1 písm. j) příslušník neučiní, pokud by jím vážně narušil důležitý zájem služby.

 

(zkráceno - text neobsahující změny byl vypuštěn)

 

§ 50 Kázeňský přestupek

Kázeňský přestupek

 

(1) Kázeňským přestupkem je zaviněné jednání, které porušuje služební povinnost, ale nejde o trestný čin nebo o jednání, které má znaky přestupku. nebo jiného správního deliktu. Za takové jednání se považuje i dosahování neuspokojivých výsledků ve výkonu služby uvedené v závěru služebního hodnocení.

 

(zkráceno - text neobsahující změny byl vypuštěn)

 

§ 51 Kázeňský trest

Kázeňský trest

 

(1) Příslušníkovi se ukládá kázeňský trest

a)  písemné napomenutí,

b)  snížení základního tarifu až o 25 % na dobu nejvýše 3 měsíců,

c)  odnětí služební medaile,

d)  odnětí služební hodnosti,

e)  pokuta,

f)   propadnutí věci, nebo

g)  zákaz činnosti.

(2) Kázeňské tresty uvedené v odstavci 1 písm. e) až g) lze uložit pouze za jednání, které má znaky přestupku.  20) Lze je uložit společně, popřípadě společně s kázeňskými tresty uvedenými v odstavci 1 písm. a) a c).

 

(zkráceno - text neobsahující změny byl vypuštěn)

 

*HLAVA III - SLUŽEBNÍ PŘÍJEM VE ZVLÁŠTNÍCH PŘÍPADECH

SLUŽEBNÍ PŘÍJEM VE ZVLÁŠTNÍCH PŘÍPADECH

 

§ 124

 

(1) Příslušník, který je pověřen zastupováním na jiném služebním místě, má nárok na služební příjem ve výši, v jaké by mu náležel, kdyby byl na toto služební místo ustanoven.

(2) Příslušník, který je zařazen do zálohy činné a je vyslán k výkonu služby k jiné organizační složce státu, právnické nebo fyzické osobě, má nárok na služební příjem ve výši odpovídající průměrnému služebnímu příjmu, jestliže mu není poskytována odměna za vykonanou práci uvedenými subjekty. Je-li tato odměna nižší než služební příjem podle věty první, má nárok na doplatek služebního příjmu.

(3) Příslušník, který je zařazen do zálohy pro studující nebo zálohy pro přechodně nezařazené, má nárok na služební příjem ve výši odpovídající 80 % průměrného služebního příjmu.

(4) Příslušník zařazený do zálohy zvláštní má nárok na služební příjem podle činnosti jím vykonávané v této záloze.

(5) Příslušníkovi se poskytuje služební příjem

a)  po dobu prvního měsíce neschopnosti ke službě nebo nařízené karantény, s výjimkou prvních 3 dnů výkonu služby, za které se služební příjem při neschopnosti ke službě neposkytuje a při nařízené karanténě se poskytuje ve výši 60 %, nebo

b)  nejdéle po dobu 12 měsíců od počátku neschopnosti ke službě, jde-li o neschopnost ke službě v důsledku služebního úrazu nebo nemoci z povolání.

(6) Příslušník, který je zproštěn výkonu služby, má nárok na služební příjem ve výši 50 % služebního příjmu odpovídajícího průměrnému služebnímu příjmu; to neplatí, byl-li příslušník vzat do vazby. Tento příjem náleží příslušníkovi zproštěnému výkonu služby i po dobu uvedenou v odstavci 5. Jestliže se v řízení o kázeňském přestupku, o jednání, které má znaky přestupku,   20) nebo jiného správního deliktu, 21) anebo o trestném činu neprokáže vina příslušníka, doplatí se mu část služebního příjmu, o niž mu byl služební příjem zkrácen.

 

(zkráceno - text neobsahující změny byl vypuštěn)

 

*HLAVA IV - ŘÍZENÍ O KÁZEŇSKÉM PŘESTUPKU A O JEDNÁNÍ

ŘÍZENÍ O KÁZEŇSKÉM PŘESTUPKU A O JEDNÁNÍ,

KTERÉ MÁ ZNAKY PŘESTUPKU

 

§ 186 Ukládání kázeňských trestů

Ukládání kázeňských trestů

 

(1) Řízení o kázeňském přestupku a o jednání, které má znaky přestupku,  20) vede služební funkcionář ústně. O ústním jednání a o důležitých úkonech v řízení vyhotovuje písemný záznam.

(2) Služební funkcionář příslušný k projednání jednání příslušníka, které má znaky přestupku zapisovaného do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů, si po zahájení řízení o tomto jednání opatří opis z evidence přestupků týkající se obviněného příslušníka.

(3) Příslušníkovi musí být před uložením kázeňského trestu dána možnost vyjádřit se k věci, navrhovat důkazy a hájit se. Služební funkcionář musí vyslechnout také osobu, která podala podnět k zahájení řízení.

(4) Na příslušníka, o jehož kázeňském přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku, se vede řízení, se do doby, než je o jeho vině pravomocně rozhodnuto, hledí, jako by byl nevinen.

(5) Řízení o kázeňském přestupku a o jednání, které má znaky přestupku, nelze vést společně.

(6) Při určení druhu kázeňského trestu se přihlédne k závažnosti kázeňského přestupku, zejména ke způsobu jeho spáchání, k významu a rozsahu jeho následků, k okolnostem, za nichž byl spáchán, k míře zavinění, pohnutkám, dosavadnímu přístupu příslušníka k plnění služebních povinností a k tomu, zda již byl kázeňsky trestán. Jestliže se ve společném řízení projednává více kázeňských přestupků téhož příslušníka, přihlédne se při ukládání druhu kázeňského trestu též k této skutečnosti.

(7) Za více kázeňských přestupků téhož příslušníka projednaných ve společném řízení uloží služební funkcionář kázeňský trest podle nejzávažnějšího kázeňského přestupku.

(8) Kázeňský trest odnětí služební hodnosti se ukládá za kázeňský přestupek se zvlášť škodlivým následkem, za porušení povinnosti vyplývající z omezení práv příslušníka, za jednání, kterým příslušník porušil služební slib, za opakované spáchání kázeňského přestupku se škodlivým následkem, jestliže předcházející uložení kázeňských trestů nevedlo v období 3 let k obnovení služební kázně příslušníka, za jednání, které má znaky přestupku a je v rozporu s požadavky kladenými na příslušníka, anebo za opakované dosahování neuspokojivých výsledků ve výkonu služby uvedené v závěru služebního hodnocení.

(9) Od uložení kázeňského trestu lze v rozhodnutí o kázeňském přestupku upustit, jestliže k nápravě příslušníka postačí samotné projednání kázeňského přestupku.

(10) Kázeňský trest za kázeňský přestupek lze uložit nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy se služební funkcionář dozvěděl o jednání, které má znaky kázeňského přestupku, a nejpozději do 1 roku ode dne, kdy ke spáchání kázeňského přestupku došlo. Kázeňský trest za jednání, které má znaky přestupku, lze uložit nejpozději do 1 roku ode dne, kdy došlo ke spáchání přestupku. Do běhu této lhůtytěchto lhůt se nezapočítává doba, po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní řízení, soudní řízení správní nebo řízení o přestupku.

 

(zkráceno - text neobsahující změny byl vypuštěn)

 

§ 189 Zvláštní postup při projednávání jednání

Zvláštní postup při projednávání jednání,

které má znaky přestupku

 

(1) Při projednávání jednání, které má znaky přestupku, se postupuje podle zvláštního právního předpisu, 20) jde-li o

a)  rozhodování, zda má jednání příslušníka všechny znaky potřebné k určení viny,

b)  pokus,

c)  zánik odpovědnosti,

d)  určení povahy a závažnosti jednání, které má znaky přestupku,

e)  polehčující okolnosti,

f)   přitěžující okolnosti,

g)  ukládání kázeňských trestů za více jednání,

h)  podmíněné upuštění od uložení kázeňského trestu,

i)   upuštění od uložení kázeňského trestu,

j)   mimořádné snížení výměry kázeňského trestu pokuty,

k)  rozhodování o propadnutí věci, zákazu činnosti a upuštění od výkonu jeho zbytku,

l) c)  ukládání ochranného opatření zabrání věci,

m) ukládání propadnutí náhradní hodnoty nebo zabrání náhradní hodnoty,

nd)  posuzování, zda byla zmeškána lhůta k podání podnětu,

oe)  společné řízení,

p)f)   odložení věci, nebo

qg)  zastavení řízení,.

r)   přerušení řízení, nebo

s)  příkaz.

(2) Za jednání, které má znaky přestupku ublížení na cti, ublížení na zdraví z nedbalosti, úmyslného narušení občanského soužití nebo proti majetku, spáchané mezi osobami blízkými, lze uložit kázeňský trest jen tehdy, jestliže podnět k zahájení řízení podala postižená osoba nebo její zákonný zástupce anebo opatrovník; jde-li o jednání, které má znaky přestupku ublížení na cti, lze uložit kázeňský trest až po neúspěšném pokusu o smír osoby ublížené na cti a příslušníka. O způsobu vyřízení tohoto jednání vyrozumí služební funkcionář osobu, která podala podnět.

(3) Jestliže služební funkcionář příslušníkovi ukládá kázeňský trest snížení základního platu za jednání, které má znaky přestupku, nesmí překročit jeho úhrnná výše horní hranici pokuty, která je za toto jednání stanovena zvláštním právním předpisem. 20)

 

(zkráceno - text neobsahující změny byl vypuštěn)

 

*HLAVA V - PŘEZKOUMÁVÁNÍ ROZHODNUTÍ

PŘEZKOUMÁVÁNÍ ROZHODNUTÍ

 

§ 190 Odvolání

Odvolání

 

(1) Účastník může podat odvolání proti rozhodnutí služebního funkcionáře do 15 dnů ode dne jeho doručení. Účastník podává odvolání u služebního funkcionáře, který rozhodnutí vydal.

(2) Jestliže účastník v důsledku chybějícího, neúplného nebo nesprávného poučení podal odvolání po uplynutí stanovené lhůty nebo u nepříslušného služebního funkcionáře, má se za to, že je podal včas a u příslušného služebního funkcionáře, učiní-li tak nejpozději do 90 dnů ode dne, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

(3) Účastník může vzít odvolání zpět, dokud mu není doručeno rozhodnutí o odvolání. Vezme-li účastník odvolání zpět, nemůže je podat znovu.

(4) Odvolání nemá odkladný účinek, s výjimkou odvolání proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu, o náhradě škody nebo o povinnosti vrátit bezdůvodné obohacení.

(5) Služební funkcionář, který napadené rozhodnutí vydal, může rozhodnutí zrušit nebo změnit, jestliže odvolání plně vyhoví. Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání. Jestliže tak neučiní, je povinen předložit odvolání spolu se svým stanoviskem do 15 dnů ode dne jeho podání odvolacímu orgánu.

(6) Odvolacím orgánem je služební funkcionář nadřízený služebnímu funkcionáři, který napadené rozhodnutí vydal. Jde-li o rozhodnutí ředitele školy, je odvolacím orgánem ministerstvo, a jde-li o rozhodnutí vedoucího organizační části ministerstva nebo rektora policejní akademie, je odvolacím orgánem ministr vnitra.

(7) Odvolací orgán přezkoumává napadené rozhodnutí a řízení, které mu předcházelo, v rozsahu, jaký je uveden v odvolání. Zákonnost přezkoumává v celém rozsahu. K vadám řízení přihlíží jen tehdy, pokud mohly mít vliv na zákonnost nebo správnost napadeného rozhodnutí.

(8) Odvolací orgán je povinen rozhodnout o odvolání bez zbytečného odkladu, nejpozději do 90 dnů ode dne jeho podání. Jsou-li pro to důvody, odvolací orgán rozhodnutí změní nebo zruší a řízení zastaví, popřípadě rozhodnutí nebo jeho část zruší a věc vrátí k novému projednání služebnímu funkcionáři, který napadené rozhodnutí vydal; jinak odvolání zamítne a rozhodnutí potvrdí.

 

(zkráceno - text neobsahující změny byl vypuštěn)

 

Zaorálek v. r.

Klaus v. r.

Špidla v. r.

 

____________________________________________________________

 

1)       Například § 2 odst. 1 zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 362/2003 Sb.

2)       Například § 3 odst. 6 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

3)       § 4 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky.

4)       § 3 odst. 5 zákona č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

5)       Zákon č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 153/1994 Sb., ve znění zákona č. 118/1995 Sb.

Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb.

6)       § 18 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).

7)       Například zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

8)       § 2 písm. k) zákona č. 13/1993 Sb.

9)       Například Dohoda mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Rakouskou republikou o ulehčení pohraničního odbavování v železniční, silniční a vodní dopravě, vyhlášená pod č. 27/1994 Sb.

11)     Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

12)     § 69, 70 a 87 trestního zákona.

§ 363 až 365 trestního řádu.

13)     Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách.

15)     § 10 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů.

16)     § 44 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).

17)     § 60 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění zákona č. 147/2001 Sb.

18)     Například Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Lotyšské republiky o spolupráci v boji proti terorismu, nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami a organizovanému zločinu, vyhlášená pod č. 44/2001 Sb. m. s.

18a)   Například rozhodnutí Rady 2003/479/ES ze dne 16. června 2003 o pravidlech pro národní odborníky a vojenský personál přidělený do generálního sekretariátu Rady a o zrušení rozhodnutí ze dne 25. června 1997 a 22. března 1999, rozhodnutí 2001/41/ES a rozhodnutí 2001/496/SZBP (2003/497/ES), společná akce ze dne 10. března 1995 přijatá na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii o protidrogové jednotce Europolu (95/73/SVV), společná akce Rady ze dne 11. března 2002 o policejní misi Evropské unie (2002/210/SZBP).

19)     § 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb.

20)     Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

21)     Například § 27 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání.

 

(zkráceno - text neobsahující změny byl vypuštěn)

 

Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.