Změny zákonů

menu video
3

Porovnání dvou znění dokumentu č. 117/1995 Sb., znění platná od 15.8.2017 a od 1.10.2017.

V textu je vyznačen nově vložený a vypuštěný text. Dlouhé pasáže beze změn jsou vypuštěny.

Uživatelé prémiových služeb mohou zobrazit nezkrácené porovnání a také původní dokumenty s odkazy.

Můžete se vrátit na přehled znění nebo na vyhledávání.

Tento dokument vznikl automatickým porovnáním zvolených dokumentů.

V textu je barevně vyznačen nově vložený a_vypuštěný text.

Změny v obrázcích nejsou vyznačeny a mohou být z dokumentu vypuštěny.

 

(platí od 1. 1015. 8. 2017 do 31. 1230. 9. 2017)

117/1995 Sb.

ZÁKON

ze dne 26. května 1995

o státní sociální podpoře

ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., v úplném znění zákona č. 87/1998 Sb.,

ve znění zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., a zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb.,

zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb.,

zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 125/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb.,

zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb.,

zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 204/2005 Sb.,

zákona č. 218/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb.,

zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb.,

zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb.,

zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb.,

zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb.,

zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 331/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb.,

zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 48/2013 Sb., zákona č. 267/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb.,

zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 253/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb.,

zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 98/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb. a zákona č. 222/2017 Sb.

 

(zkráceno - text neobsahující změny byl vypuštěn)

 

§ 5

(1) Za příjem se pro účely stanovení rozhodného příjmu považují

a)   z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny, tyto příjmy:

1.   příjmy ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů, s výjimkou částky, která se považuje za příjem z důvodu bezplatného používání motorového vozidla pro služební účely podle zákona o daních z příjmů a s výjimkou částky odpovídající příjmu, kterého dosáhlo nezaopatřené dítě za měsíce červenec a srpen, a to v rozsahu stanoveném v odstavci 8,

2.   příjmy ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů, a jde-li o uvedené příjmy podléhající dani z příjmů stanovené paušální částkou, předpokládaný příjem, nejméně však částka stanovená v odstavci 57; pokud podnikání nebo jinou výdělečnou činnost vykonávalo nezaopatřené dítě v měsících červenci a srpnu, nepovažuje se za příjem částka ve výši a za podmínek stanovených v odstavci 8,

3.   příjmy z nájmu podle zákona o daních z příjmů,

4.   ostatní příjmy podle zákona o daních z příjmů, s výjimkou výher v hazardních hrách a výher z reklamních soutěží a slosování, cen z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a cen ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže, nebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže anebo příjmu z jednorázové náhrady práv s povahou opakovaného plnění na základě ujednání mezi poškozeným a pojistitelem,

a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, přičemž jde-li o příjmy podléhající dani z příjmů stanovenou paušální částkou, považují se za výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení předpokládané výdaje, po odpočtu dalších výdajů, odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pokud nebyly pojistné a příspěvek zahrnuty do těchto výdajů, a po odpočtu daně z příjmů připadající na tyto příjmy,

b)   z příjmů, které jsou podle zákona o daních z příjmů osvobozeny od daně z příjmů, tyto příjmy:

1.   příjem přijatý v rámci plnění z vyživovací povinnosti nebo obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí, s výjimkou uvedeného příjmu, náhrady nebo uvedeného plnění, poskytnutých v rozhodném období z příjmů osoby, která se pro účely stanovení rozhodného příjmu považuje za společně posuzovanou osobu s osobou, která toto výživné nebo plnění přijala,

2.   odchodné, výsluhový příspěvek, odbytné u vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů podle zvláštních právních předpisů 3c),

3.   příjmy z prodeje podílu v obchodní korporaci, s výjimkou prodeje cenného papíru, přesahuje-li doba mezi jeho nabytím a prodejem dobu pěti let, a to v rozsahu a za podmínek, za jakých jsou osvobozeny od daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů,

4.   příjmy plynoucí jako náhrada za služebnost vzniklou ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu podle zvláštního právního předpisu 3e),

5.   náhrada mzdy (platu, odměny) nebo sníženého platu (snížené mzdy) od čtvrtého do čtrnáctého a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 do dvacátého prvního kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti (karantény) podle zvláštních právních předpisů 3i),

6.   příjmy z dávek a plnění z pojistné smlouvy o pojištění důchodu podle zákona upravujícího důchodové spoření,

7.   odměna, odchodné, starobní důchod, důchod, příspěvek, poskytované z rozpočtu Evropské unie poslanci nebo bývalému poslanci Evropského parlamentu, zvolenému na území České republiky, dále zaopatření a náhrada výdajů poskytované z rozpočtu Evropské unie pozůstalému manželovi nebo manželce a nezaopatřeným dětem v případě úmrtí poslance Evropského parlamentu, zvoleného na území České republiky,

8.   příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území České republiky, plynoucí poplatníkům daně z příjmů fyzických osob, kteří jsou daňovými nerezidenty, od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, podle zákona o daních z příjmů,

9.   příjmy za práci žáků a studentů z praktického vyučování a praktické přípravy,

10. zvláštní příplatek nebo příplatek za službu v zahraničí poskytovaný podle zvláštních právních předpisů vojákům a příslušníkům bezpečnostních sborů vyslaným v rámci jednotky mnohonárodních sil nebo mezinárodních bezpečnostních sborů mimo území České republiky po dobu působení v zahraničí,

a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení a dalších výdajů odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, které se pro tento účel stanoví obdobně jako takové výdaje pro určení základu daně podle zákona o daních z příjmů,

c)   dávky nemocenského pojištění (péče), dávky důchodového pojištění po odpočtu daně z příjmu připadající na tuto dávku a dávky úrazového pojištění uvedené v § 17 odst. 1 písm. a), b), c), h) a i) zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců,

d)   podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci, 4)

e)   příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v písmenech a) až d) v částce, v jaké byly vyplaceny, popřípadě po odpočtu výdajů, daní, pojistného a příspěvku uvedených v písmenech a) a b), nebyly-li tyto příjmy už započteny podle písmen a) až d),

f)    rodičovský příspěvek pro nárok na přídavek na dítě a příspěvek na bydlení,

g)   přídavek na dítě pro nárok na příspěvek na bydlení,

h)   mzdové nároky podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, 4a) a to v rozsahu, ve kterém je zaměstnavatel zaměstnancům nezúčtoval,

i)    příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v písmenech f) až h), a to za podmínek, v rozsahu a ve výši, v jaké se započítávají příjmy uvedené v písmenech f) až h).

(2) Do rozhodného příjmu se započítává každý z příjmů uvedených v odstavci 1 samostatně, a žádný z takových příjmů nelze snížit o ztrátu z jiného druhu příjmů ani o ztrátu ze stejného druhu příjmů, k níž došlo za jiné období než za období, za něž se rozhodný příjem zjišťuje. Jestliže z dávek státní sociální podpory započitatelných do rozhodného příjmu [odstavec 1 písm. f) a g)] oprávněná osoba nebo osoba společně posuzovaná uhrazuje přeplatek na dávce (§ 62) nebo uhrazuje částky, které jí byly poskytnuty na uvedených dávkách neprávem nebo proto, že uvedená dávka byla poskytnuta v nesprávné výši, snižuje se rozhodný příjem o částku této úhrady v tom rozhodném období, v němž k takové úhradě došlo. Byla-li poplatníkovi daně z příjmů zvýšena, popřípadě snížena daň z příjmů podle zákona o daních z příjmů, příjem uvedený v odstavci 1 se o toto zvýšení snižuje, popřípadě se o toto snížení zvyšuje v tom kalendářním roce, zjišťuje-li se rozhodný příjem za kalendářní rok, nebo v tom kalendářním čtvrtletí, zjišťuje-li se rozhodný příjem za kalendářní čtvrtletí, v němž došlo k takovému zaúčtování. Věta třetíčtvrtá platí obdobně, jde-li o přeplatky nebo nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistném na veřejné zdravotní pojištění.

(3) ZjišťujeJe-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem za rozhodné období,, kalendářní rok [§ 6 písm. a)], započítávají se příjmy uvedené

a)   v odstavci 1 písm.

a) bodu 1 a   v odstavci 1 písm. písmenu a) v tom kalendářním roce, v němž byly předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů,

b)   v písmenu b) bodech 1 až 4 a 6 v tom kalendářním roce, v němž byly vyplaceny,

c)   v písmenu b) bodech 5, 7 až 10 v tom kalendářním čtvrtletíroce, v němž byly plátcem zaúčtovány,

d)   v písmenech c), d), f) až i) v tom kalendářním roce, v němž byly vyplaceny.

(4) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí [§ 6 písm. b)], započítávají se příjmy uvedené

a)   v odstavci 1 písm. a) č. 1 v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly zaúčtovány,

b)   v odstavci 1 písm. a) bodech 3 a 4 av tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly vyplaceny,

c)   v odstavci 1 písm. b),) bodech 1 až 4 a 6, v odstavci 1 písm. c) a v odstavci 1 písm. d), f) až i) v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly vyplaceny.,

(4) Vykonávád)   v odstavci 1 písm. b) bodech 5, 7 až 10 v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly plátcem zaúčtovány.

(5) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí [§ 6 písm. b)] a v tomto rozhodném období osoba podle svého prohlášení v rozhodném období samostatnou výdělečnouvykonávala činnost, z níž má příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 2, započítává se jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu za každý měsícčástka odpovídající

a)   jedna dvanáctina příjmů uvedených v daňovéma)   měsíčnímu průměru stanovenému z příjmů z uvedené činnosti za kalendářní rok, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se dávka přiznává (§ 51),

b)   měsíčnímu průměru stanovenému z příjmů z uvedené činnosti za období zahrnuté do daňového přiznání za kalendářní rok, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, a to bez ohledu na to, kolik měsíců osoba ve zdaňovacím období samostatnou výdělečnou činnost vykonávala a zda tato činnost byla ve zdaňovacím období vykonávána jako činnost hlavní či vedlejšíkteré se dávka přiznává (§ 51), došlo-li ke změně účtování v kalendářním roce na účtování v hospodářském roce a naopak podle § 7 odst. 14 zákona o daních z příjmů, nebo

b)   jedna dvanáctinac)   jedné dvanáctině příjmů, jde-li o příjmy podléhající dani z příjmů stanovenou paušální částkou, ze kterých byla v kalendářním roce, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku (§ 51), stanovena daň paušální částkou, není-li dále stanoveno jinak. podle § 7a zákona o daních z příjmů,

(5) Vykonává-li nejméně však částka uvedená v odstavci 7; měsíční průměr podle písmen a) a b) se stanoví za kalendářní měsíce, v nichž osoba podle svého prohlášení v rozhodném období samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní vykonávala alespoň po část kalendářního měsíce činnost, z níž měla příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 2.

(6) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí [§ 6 písm. b)] a v tomto rozhodném období osoba podle svého prohlášení vykonávala činnost 71), započítává se jí však , z níž má příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 2, avšak která podle svého prohlášení v kalendářním roce bezprostředně předcházejícím kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se dávka přiznává (§ 51), činnost, z níž by měla příjem uvedený v odstavci 1 písm. a) bodu 2, nevykonávala, započítává se jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu vždy nejméně částka částka odpovídající 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za kalendářní rok předcházející období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se rozhodný příjem zjišťuje; pro stanovení částky průměrné mzdy v národním hospodářství platí odstavec 7 věta druhá obdobně. Při stanovení rozhodného příjmu podle věty první se ke zvýšení nebo snížení daně z příjmů podle odstavce 2 věty čtvrté nepřihlíží.

(7) Za příjem uvedený v odstavci 1 písm. a) bodu 2 se považuje pro účely tohoto zákona, s výjimkou osob, které vykonávají činnost, která se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost podle zvláštního právního předpisu 38), měsíčně nejméně částka odpovídající 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. za kalendářní rok,

(6) Vykonává-li osoba podle svého prohlášení v rozhodném období samostatnou výdělečnou činnost, avšak v předcházejícím zdaňovacím období samostatnou výdělečnou činnost nevykonávala, započítává se jí jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu

a)   za každý měsíc, v němž vykonávala samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní činnost, částka odpovídající 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství, nebo

b)   za každý měsíc, v němž vykonávala samostatnou výdělečnou činnost jako vedlejší činnost, částka, kterou uvede ve svém prohlášení o příjmu.

(7) Částka průměrné měsíční mzdykterý se zjišťuje zarozhodný příjem, je-li rozhodným obdobím kalendářní rok,

b)   předcházející období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se porodné a příspěvek na bydlení přiznává; to platí i přiznává-li se příspěvek na bydlení v rámci tohoto období na dobu kratší (§ 51 odst. 2).

Částku uvedenou v předchozí větě vyhlašuje ji Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením podle průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlášené Českým statistickým úřadem, s tím, že tuto částku zaokrouhluje na celé stokoruny dolů.

(8) Pro stanovení rozhodného příjmu se nepovažuje za příjem

a)   v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) bodu 1 příjem, který byl nezaopatřenému dítěti zaúčtován v měsících červenec a srpen, a to ve výši po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, po odpočtu daně z příjmů připadající na tyto příjmy a případně po odpočtu částky, která se považuje za příjem z důvodu bezplatného používání motorového vozidla pro služební i soukromé účely podle § 6 odst. 6 zákona o daních z příjmů,

b)   v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) bodu 2 za každý z měsíců červenec a srpen částka odpovídající jedné dvanáctině ročního příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti za kalendářní rok, za který se zjišťuje rozhodný příjem, nebo v případech uvedených v odstavci 56 částka tam uvedená, jestliže podnikání a jiná samostatná výdělečná činnost trvala po celý takový měsíc.

(9) PříjmyJe-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní rok, započtou se příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v odstavci 1 se, pokud byly předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů, v tom kalendářním roce, v němž byly předmětem této daně. V ostatních případech se příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v odstavci 1 započtou v tom rozhodném období, v němž byly vyplaceny. Je-li příjem uvedený v odstavci 1 vyplácen v cizí měně, přepočte se na českou měnu podle příslušného kurzu vyhlášeného Českou národní bankou 31) platného k prvnímu dni rozhodného období, za které se zjišťuje rozhodný příjem, není-li dále stanoveno jinak. Pro přepočet měn podle věty druhé, u nichž Česká národní banka nevyhlašuje příslušný kurz, se použije kurz této měny obvykle používaný bankami v České republice k prvnímu dni rozhodného období, za které se zjišťuje rozhodný příjem. Je-li příjem vyplacený v cizí měně předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů, 3),) přepočte se na českou měnu způsobem platným pro účely daně z příjmů, a to v případech, kdy je rozhodným obdobím, za něž se rozhodný příjem zjišťuje, kalendářní rok.

 

§ 6

Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, je

a)   u příspěvku na bydlení a přídavku na dítě kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. října do 30. září následujícího kalendářního roku, v němž před počátkem uvedeného období je třeba podle § 51 prokázat rozhodný příjem,

b)   jde-li o

1.   příspěvek na bydlení, období kalendářního čtvrtletí předcházejícípředcházejícího kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu dávky prokazuje, popřípadě nárok na dávku uplatňuje,

b)   u porodného2.   porodné, kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém se dítě (děti) narodilo.

 

(zkráceno - text neobsahující změny byl vypuštěn)

 

§ 51

(1) Pro nárok na výplatu přídavku na dítě se prokazuje výše rozhodných příjmů. JeNáleží-li přídavekvýplata přídavku na dítě vyplácen k poslednímu dni kalendářního čtvrtletíza září, náleží jeho výplata v bezprostředně následujícím kalendářním čtvrtletívýplata této dávky za dobu po 30. září, jen jestliže se nejpozději do konce prvního kalendářního měsíce tohoto následujícího kalendářního čtvrtletí prokážeuvedeného data je prokázána výše rozhodných příjmů za pro nárok na tuto dávku po 30. září. Nejsou-li prokázány rozhodné období. Neprokáže-li se do této doby rozhodný příjem, zastaví se příjmy podle věty první, výplata přídavku na dítě se zastaví od splátky následující po splátce této dávky náležející za kalendářní měsíc, do jehož konce je třeba prokázat výši příjmů. pro její výplatu na období po 30. září. Neprokáže-li se rozhodný příjem ani do konce kalendářního čtvrtletí, za které by se měl31. října bezprostředně následujícího po dni 30. září, do něhož měla být výše rozhodných příjmů prokázána, nárok na přídavek na dítě dnem 1. listopadu téhož roku zaniká. Prokáže-li se nárok na výplatu přídavku na dítě za dobu, za kterou výplata této dávky podle tohoto odstavce nenáležela, přídavek na dítě vyplácet, nárok na dávku zanikáse doplatí zpětně za dobu, kdy se tato dávka nevyplácela. Prokáže-li se nárok na přídavek na dítě za dobu po zániku nároku na tuto dávku podle tohoto odstavce, nárok na přídavek na dítě opětovně vznikne zpětně za celou dobu, za niž byly podmínky pro nárok splněny. Zpětně lze přídavek na dítě podle věty páté a šesté přiznat nejdéle na dobu stanovenou v § 54 odst. 2 větě první.

(2) Příspěvek na bydlení se přiznává na období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku nebo v rámci tohoto období na dobu kratší, jsou-li splněny podmínky nároku na tuto dávku jen po tuto kratší dobu. Příspěvek na bydlení náležející podle věty první se v rámci uvedeného období vyplácí vždy po období kalendářního čtvrtletí nebo v rámci tohoto kalendářního čtvrtletí po dobu kratší, trval-li nárok na tuto dávku jen po kratší dobu, než je kalendářní čtvrtletí. Je-li příspěvek na bydlení vyplácen k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí, náleží jeho výplata v bezprostředně následujícím kalendářním čtvrtletí, jen jestliže nejpozději do konce prvního kalendářního měsíce tohoto následujícího kalendářního čtvrtletí se prokáže výše rozhodných příjmů za kalendářní čtvrtletí, k jehož poslednímu dni byla dávka vyplacena. Neprokáže-li se rozhodný příjem podle věty třetí, zastaví se výplata příspěvku na bydlení od splátky náležející za kalendářní měsíc, do jehož konce je třeba prokázat výši příjmů pro výplatu příspěvku na bydlení na následující kalendářní čtvrtletí. Neprokáže-li se rozhodný příjem ani do konce kalendářního čtvrtletí, za které by se měla uvedená dávka vyplácet, nárok na příspěvek na bydlení zaniká. Ustanovení věty třetí až páté neplatí, jde li o příspěvek na bydlení vyplácený k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí končícího dnem 30. června. Ustanovení věty třetí až šesté se vztahuje také na prokazování nákladů na bydlení. Prokáže-li se nárok na výplatu příspěvku na bydlení za dobu, za kterou výplata této dávky podle tohoto odstavce nenáležela, nebo prokáže-li se nárok na příspěvek na bydlení za dobu zániku nároku na tuto dávku podle tohoto odstavce, postupuje se obdobně podle odstavce 1 věty páté až sedmé.

(3) Pokud trvá nárok na přídavek na dítě i za čtvrté čtvrtletí kalendářního roku, náleží výplata dávky pouze tehdy, jestliže je pro nárok na tuto dávku prokázáno trvání podmínky nezaopatřenosti dítěte. Neprokáže-li se nezaopatřenost dítěte do 31. října daného kalendářního roku, zastaví se výplata přídavku na dítě od splátky náležející za kalendářní měsíc, do jehož konce je třeba prokázat nezaopatřenost dítěte. Neprokáže-li se nezaopatřenost dítěte ani do konce tohoto čtvrtého kalendářního čtvrtletí, nárok na přídavek na dítě zaniká.

(4) Prokáže-li se nárok na výplatu přídavku na dítě za dobu, za kterou výplata této dávky podle výše zmíněných odstavců nenáležela, přídavek na dítě se doplatí zpětně za dobu, kdy se tato dávka nevyplácela. Prokáže-li se nárok na přídavek na dítě za dobu po zániku nároku na tuto dávku podle výše zmíněných odstavců, nárok na přídavek na dítě opětovně vznikne zpětně za celou dobu, za niž byly podmínky pro nárok splněny. Zpětně lze přídavek na dítě přiznat podle věty první a druhé nejdéle na dobu stanovenou v § 54 odst. 2 větě první.

(5(3) Splňuje-li oprávněná osoba po část kalendářního měsíce nárok na dávku podle tohoto zákona v nižší výměře a po část tohoto kalendářního měsíce nárok na tutéž dávku ve vyšší výměře, náleží za kalendářní měsíc dávka ve výši odpovídající vyšší výměře dávky.

(64) Splňuje-li oprávněná osoba podmínky nároku na dávky uvedené v § 2 písm. a) bodech 1 a 2, § 2 písm. b) č. 1 jen po část kalendářního měsíce, náleží tyto dávky ve výši, v jaké náleží za kalendářní měsíc.

(75) Nedosahují-li dávky za kalendářní měsíc částky 50 Kč, náležejí v této částce.

 

(zkráceno - text neobsahující změny byl vypuštěn)

 

§ 54a Zvláštní ustanovení o důsledcích neplnění školní docházky

Zvláštní ustanovení o důsledcích neplnění

povinné školní docházky dítěte

 

(1) Jestliže byl alespoň jednomu z rodičů pravomocně uložen správní trest podle zvláštního právního předpisu  za neplnění povinností souvisejících s řádným plněním povinné školní docházky staršího dítěte v rodině, tak se z celkové částky 220 000 Kč rodičovského příspěvku, který náleží rodiči z titulu péče o nejmladší dítě v rodině, odečítá částka 22 800 Kč. Jestliže počínaje kalendářním měsícem následujícím po kalendářním měsíci, ve kterém nabylo právní moci rozhodnutí o uložení správního trestu uvedené ve větě první, již je nárok na částku rodičovského příspěvku nižší než 22 800 Kč, odečte se tato zbývající částka od celkové částky rodičovského příspěvku. Rozdíl mezi částkou 22 800 Kč a zbývající částkou rodičovského příspěvku podle věty druhé je přeplatkem na rodičovském příspěvku, který je rodič povinen vrátit.

(2(2) Odstavec 1 neplatí v případech, kdy rodiči náleží rodičovský příspěvek podle ustanovení § 30 odst. 5. V případech uvedených ve větě první platí, že nárok na výplatu rodičovského příspěvku nemá rodič, kterému byl uložen správní trest podle zvláštního právního předpisu  za neplnění povinností souvisejících s řádným plněním povinné školní docházky dítěte v rodině, a to po dobu 3 kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, ve kterém rozhodnutí o uložení správního trestu nabylo právní moci. Nárok na rodičovský příspěvek za toto období nemůže uplatnit ani druhý z rodičů.

(3) Nárok na výplatu odměny pěstouna nebo odměny pěstouna ve zvláštních případech vůči dítěti, které řádně neplní povinnou školní docházku, nemá pěstoun, kterému byl pravomocně uložen správní trest podle zvláštního právního předpisu  za neplnění povinností souvisejících s řádným plněním povinné školní docházky dítěte svěřeného do pěstounské péče, a to po dobu 3 kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, ve kterém rozhodnutí o uložení správního trestu nabylo právní moci.

(34) Rodič pobírající rodičovský příspěvek v případech, kdy jemu nebo druhému z rodičů byl pravomocným rozhodnutím uložen správní trest podle zvláštního právního předpisu , je povinen písemně oznámit orgánu státní sociální podpory, který mu vyplácí rodičovský příspěvek, že jemu nebo druhému z rodičů byl pravomocným rozhodnutím uložen správní trest za neplnění povinností souvisejících s plněním povinné školní docházky dítěte v rodině, a to do 8 dnů po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

(45) Orgán, který pravomocně rozhodl o uložení správního trestu rodiči nebo pěstounovi za neplnění povinností souvisejících s plněním povinné školní docházky dítěte podle zvláštního právního předpisu , je povinen písemně oznámit orgánu státní sociální podpory, který uvedeným osobám vyplácí rodičovský příspěvek nebo odměnu pěstouna (odměnu pěstouna ve zvláštních případech), že tento správní trest uložil, a to do 8 dnů po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

(zkráceno - text neobsahující změny byl vypuštěn)

 

§ 64

(1) Zaměstnanci České republiky jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při provádění státní sociální podpory nebo v přímé souvislosti s ním, pokud se dále nestanoví jinak. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního vztahu. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být uvedení zaměstnanci zproštěni pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu.

(2) Údaje týkající se oprávněných osob nebo příjemců dávky, státních orgánů nebo jiných fyzických nebo právnických osob, které se orgány státní sociální podpory při své činnosti dozvědí, sdělují jiným subjektům, jen stanoví-li tak zvláštní zákon 20) nebo tento zákon; jinak mohou tyto údaje sdělit jiným subjektům jen se souhlasem oprávněné osoby nebo příjemce dávky, státního orgánu nebo jiných fyzických nebo právnických osob.

(3) Orgány státní sociální podpory jsou povinny na žádost poskytovat

a)   orgánům sociálního zabezpečení 49) a obecním úřadům údaje potřebné pro rozhodování o dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a o dalších sociálních dávkách a orgánům sociálního zabezpečení posuzujícím zdravotní stav podle zvláštního právního předpisu 58) údaje o nezaopatřenosti dítěte, obecním úřadům a krajským úřadům a Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí údaje potřebné pro účely sociálně-právní ochrany dětí,

b)   správcům daně 50) údaje potřebné k vyměření a vymáhání daní,

c)   zdravotním pojišťovnám 51) údaje potřebné pro stanovení pojistného na veřejné zdravotní pojištění,

d)   orgánům činným v trestním řízení 53) údaje potřebné pro trestní řízení,

e)   soudům a správním orgánům údaje potřebné pro občanské soudní řízení a správní řízení,

f)    orgánům oprávněným podle zvláštního zákona 54) ke kontrole činností orgánů státní sociální podpory údaje potřebné k provádění této kontroly,

g)   Českému statistickému úřadu údaje potřebné pro vedení statistických registrů, s výjimkou údajů týkajících se jednotlivých osob.

(4) Orgány státní sociální podpory jsou povinny poskytnout Veřejnému ochránci práv informace, které si vyžádá v souvislosti s šetřením podle zvláštního zákona.

(5) Zobecněné informace a souhrnné údaje, které orgány státní sociální podpory získají při své činnosti, mohou být bez uvedení konkrétních jmenných údajů využívány zaměstnanci těchto orgánů při vědecké, publikační a pedagogické činnosti nebo Ministerstvo práce a sociálních věcí pro analytickou a koncepční činnost.

(6) Krajská pobočka Úřadu práce, která je příslušná k rozhodování o dávce, je povinna na žádost fyzické nebo právnické osoby, která prokáže, že má vůči jiné osobě podle pravomocného a vykonatelného rozhodnutí splatnou pohledávku, sdělit písemně, zda tato jiná osoba je poživatelem dávky podle tohoto zákona a v jaké výši je tato dávka vyplácena.

(7) Příslušná krajská pobočka Úřadu práce je povinna pro účely přiznání stipendia podle zvláštního právního předpisu 54a) na žádost oprávněné osoby, která pobírá přídavek na dítě, písemně sdělit, že příjem za třetí kalendářní čtvrtletí roku rozhodný pro přiznání přídavku na dítě nepřevýšil součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,50.

 

(zkráceno - text neobsahující změny byl vypuštěn)

 

§ 68 Náležitosti žádosti

Náležitosti žádosti

(1) Žádost o dávku musí obsahovat kromě náležitostí stanovených správním řádem

a)   určení, jakým způsobem má být dávka vyplácena, popřípadě vyplacena (§ 58 odst. 2),

b)   doklad o výši příjmu oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob (§ 5) v rozhodném období (§ 6) v případech, kdy je přiznání dávky podmíněno příjmem,

c)   jde-li o rodičovský příspěvek,

1.   doklad o době pobírání peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenského poskytovaného v souvislosti s porodem a doklad o výši jejich vyměřovacího základu,

2.   jméno, příjmení, rodné číslo, místo pobytu nejmladšího dítěte v rodině, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, a dalších dětí v rodině mladších 4 let, které by s ohledem na věk mohly zakládat nárok na rodičovský příspěvek,

3.   jméno, příjmení, rodné číslo a místo pobytu dalších osob tvořících rodinu podle § 31 odst. 1,

4.   potvrzení o pobytu dítěte uvedeného v bodě 2 v jeslích, mateřské škole nebo jiném zařízení pro děti předškolního věku, nebo v léčebně rehabilitačním zařízení,

5.   volbu nároku na rodičovský příspěvek a jeho výši, pokud rodič tuto volbu provádí při podání žádosti o rodičovský příspěvek,

d)   skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, je-li to pro nárok na dávku nebo její výši potřebné,

e)   doklad o tom, že byt je užíván na základě nájemní smlouvy nebo na základě vlastnictví k nemovitosti, doklad o výši nájemného, nákladů za plnění poskytovaná s užíváním bytu a nákladů uvedených v § 25 odst. 1 písm. c), jde-li o žádost o příspěvek na bydlení,

f)    doklad o době a výši poskytování náhrady uvedené v § 5 odst. 1 písm. b) bodu 5 3i),

g)   výši poskytovaného výživného nebo obdobného plnění podle § 5 odst. 1 písm. b) bodu 1 a údaj o tom, která z osob společně posuzovaných výživné nebo obdobné plnění poskytovala,

h)   skutečnosti prokazující, že jde o dítě zakládající nárok na porodné.

(2) RozhodnéJe-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní rok, považuje se za doklad, kterým se příjmy v rozhodném období se prokazují dokladem, kterým je,

a)   potvrzení, jde-li o příjmy uvedené

1.    v § 5 odst. 1 písm. a) bodechč. 1, 2 a 4 a písm. c), d) a h),

2.2.    v § 5 odst. 1 písm. a) č. 3, pokud nejsou zdaněny zvláštní sazbou daně podle zákona o daních z příjmů,

3.    v § 5 odst. 1 písm. b) bodech 2 až 10,

3.4.    v § 5 odst. 1 písm. e), pokud jsou předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů a nejsou zdaněny zvláštní sazbou daně podle zákona o daních z příjmů,

5.    v § 5 odst. 1 písm. e), pokud se neprokazují způsobem uvedeným v č. 4, jedná-li se o příjmy obdobné příjmům uvedeným v boduč. 1 až 3 a lze je prokázat potvrzením,

b)   prohlášení o výši příjmu, jde-li o ostatní příjmy.

(3(3) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí, považují se za doklad, kterým se příjmy prokazují,

a)   potvrzení, jde-li o příjmy uvedené

1.    v § 5 odst. 1 písm. a) č. 1, písm. c), d) a h) a příjmy uvedené v § 5 odst. 1 písm. b) bodech 2 až 10,

2.    v § 5 odst. 1 písm. e), jedná-li se o příjmy obdobné příjmům uvedeným v č. 1 a lze je prokázat potvrzením,

b)   prohlášení o výši příjmů, jde-li o ostatní příjmy.

(4) Pokud jsou některé z příjmů prokazovány způsobem uvedeným v odstavci 2 písm. b) a v odstavci 3 písm. b), může orgán státní sociální podpory rozhodující o dávce v případě pochybností požádat o potvrzení o takovém příjmu, nebrání-li tomu vážná překážka.

(45) Potvrzení o povinné školní docházce, jde-li o školní rok začínající v kalendářním roce, v němž dítě dovršilo patnáctý rok věku, a o roky povinné školní docházky po tomto roce následující, a potvrzení o přípravě na budoucí povolání pro prokázání nezaopatřenosti dítěte [odstavec 1 písm. f)] se předkládají každoročně vždy nejpozději do 30. září, pokud v jednotlivých případech krajská pobočka Úřadu práce neumožní, že lze potvrzení předložit v pozdějším termínu.

(56) Lze-li skutečnosti uvedené v odstavci 1 ověřit z rozhodnutí příslušných orgánů 21) nebo z jiných dokladů, nevyžaduje se přiložení potvrzení.

 

(zkráceno - text neobsahující změny byl vypuštěn)

 

 

Uhde v. r.

Havel v. r.

Klaus v. r.

 

 

1)       Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.

          Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.

          Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti.

          Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie.

1a)     § 7 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

1b)     Zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů.

1c)     § 10 a 10a zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 68/2006 Sb. a zákona č. 342/2006 Sb.

1d)     § 76 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb.

          § 66 až 68 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb. a zákona č. 379/2007 Sb. § 87g a 87h zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 161/2006 Sb. a zákona č. 379/2007 Sb.

1e)     § 77 zákona č. 325/1999 Sb., ve znění zákona č. 2/2002 Sb. a zákona č. 350/2005 Sb. § 93 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb. a zákona č. 61/2006 Sb.

1f)      § 42c zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 161/2006 Sb. a zákona č. 379/2007 Sb.

1g)     § 42f zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 379/2007 Sb.

1h)     § 14a a 14b zákona č. 325/1999 Sb., ve znění zákona č. 2/2002 Sb.

3)       Zákon ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb. a zákona č. 210/1997 Sb.

3a)     § 74 a násl. zákona č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze.

3b)     § 61 odst. 4 a § 131 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 254/2002 Sb.

3c)     Zákon č. 221/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

          Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.

3d)     Zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů.

3e)     Například zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

3f)      § 117 a 118 zákona č. 221/1999 Sb., ve znění zákona č. 254/2002 Sb. § 102 a násl. zákona č. 361/2003 Sb., ve znění zákona č. 436/2004 Sb.

3g)     § 7 odst. 2 vyhlášky č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci, ve znění vyhlášky č. 405/2003 Sb.

3h)     Například § 11 odst. 3 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, § 119 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.

3i)      Například § 192 zákoníku práce.

4)       Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

4a)     Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů.

5)       § 14 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb.

6)       § 2 odst. 3 a 4 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona ČNR č. 37/1993 Sb. a zákona č. 307/1993 Sb.

7)       § 115 občanského zákoníku.

7a)     § 26 odst. 2 zákona o rodině.

8)       Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.

10)     Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 171/1990 Sb., zákona č. 522/1990 Sb., zákona č. 134/1993 Sb., zákona č. 190/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 49/1994 Sb., zákona č. 256/1994 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb.

          Zákon č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č. 216/1993 Sb., zákona č. 46/1994 Sb. a zákona č. 192/1994 Sb.

10a)   Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

10b)   § 55 zákona č. 111/1998 Sb.

10c)   § 195 až 198 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

11)     § 36 až 43 zákona č. 561/2004 Sb.

11a)   § 55 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb.

11b)   § 46 odst. 3 a § 48 zákona č. 561/2004 Sb.

11c)   § 55 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb.

11d)   § 55 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb.

12)     § 61a násl. vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákona ČNR č. 482/1991 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb., vyhlášky č. 28/1993 Sb. a vyhlášky č. 137/1994 Sb.

13)     § 11 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 176/1993 Sb., o nájemném z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu.

14)     Zákon ČNR č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb. a zákona č. 242/1994 Sb.

16)     § 120 vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášek č. 309/1993 Sb. a č. 207/1995 Sb.

16a)   § 81 odst. 2 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 213/2002 Sb.

17)     § 6 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb. a zákona č. 259/1994 Sb.

18)     § 963 občanského zákoníku.

19)     § 2 odst. 4 zákona ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění zákona č. 161/1993 Sb. a zákona č. 59/1995 Sb.

19a)   § 16a zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.

19b)   Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.

19c)   Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

19d)   Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

19e)   Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.

19f)    § 13b zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.

19g)   § 2 písm. a) a b) vyhlášky č. 362/2002 Sb., o postupech při provádění spisové rozluky v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů a o náležitostech spisové evidence při provádění spisové rozluky.

20)     Například § 128 občanského soudního řádu, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., a § 8 trestního řádu, ve znění zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb. a zákona č. 292/1993 Sb.

21)     Například § 8 odst. 1 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona ČNR č. 590/1992 Sb., a § 12 odst. 2 písm. b) zákona ČNR č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění zákona ČNR č. 272/1992 Sb.

21b)   Například § 251 a násl. občanského soudního řádu, § 78 správního řádu, § 73 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

21c)   § 299 občanského soudního řádu.

22)     Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

22a)   Zákon č. 131/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

23)     Zákon č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku, ve znění zákona č. 117/1992 Sb.

24)     Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 1/1991 Sb., zákona č. 46/1991 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona ČNR č. 482/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb., zákona č. 235/1992 Sb., zákona ČNR č. 589/1992 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 266/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb.

25)     Zákon č. 50/1973 Sb., ve znění zákona č. 58/1984 Sb., zákona č. 118/1992 Sb. a zákona č. 307/1993 Sb.

26)     Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění zákona č. 99/1972 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 57/1984 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona č. 103/1988 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., zákona č. 266/1993 Sb., zákona č. 308/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb.

          Vyhláška Ústřední rady odborů č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, ve znění vyhlášky č. 155/1983 Sb., vyhlášky č. 79/1984 Sb., vyhlášky č. 135/1984 Sb., vyhlášky č. 59/1987 Sb., vyhlášky č. 148/1988 Sb., vyhlášky č. 123/1990 Sb., vyhlášky č. 263/1990 Sb., vyhlášky č. 501/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb., zákona ČNR č. 590/1992 Sb., vyhlášky č. 30/1993 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., vyhlášky č. 312/1993 Sb., vyhlášky č. 196/1994 Sb. a vyhlášky č. 248/1994 Sb.

          Vyhláška Ústřední rady odborů a Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 141/1958 Ú.l., o nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení odsouzených, ve znění vyhlášky č. 102/1964 Sb., vyhlášky č. 143/1965 Sb., vyhlášky č. 95/1968 Sb., vyhlášky č. 155/1983 Sb., vyhlášky č. 263/1990 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb. a vyhlášky č. 30/1993 Sb.

27)     Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění zákona č. 58/1964 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., zákona č. 308/1993 Sb. a zákona č. 182/1994 Sb.

28)     Zákonné opatření Předsednictva Federálního shromáždění ČSFR č. 206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku, ve znění zákona č. 245/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona ČNR č. 10/1993 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb. a zákona č. 183/1994 Sb.

29)     Zákon č. 319/1993 Sb., o příspěvku na nájemné, ve znění zákona č. 109/1995 Sb.

30)     § 8 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., ve znění zákona ČNR č. 590/1992 Sb., zákona č. 307/1993 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb.

31)     § 35 zákona ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance.

31a)   Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů.

32)     § 953 občanského zákoníku.

33)     § 796 občanského zákoníku.

34)     § 824 občanského zákoníku.

35)     § 826 občanského zákoníku.

36)     § 928 občanského zákoníku.

37)     § 958 občanského zákoníku.

38)     § 9 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

38a)   § 67 zákona č. 435/2004 Sb.

39)     § 57 až 91 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).

40)     § 141 až 159 zákona č. 561/2004 Sb.

41)     § 8 odst. 3 a § 186 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb.

42)     § 92 až 107 zákona č. 561/2004 Sb.

43)     § 45 až 47 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).

44)     § 25 a 38 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb.

45)     § 25 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb.

46)     Například zákon č. 221/1999 Sb., ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákon č. 186/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů

47)     § 37 odst. 2 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 138/1995 Sb.

47a)   § 717 občanského zákoníku.

47b)   § 745 a 746 občanského zákoníku.

47c)   § 36 a 37 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).

47d)   § 7 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.

48a)   Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

48b)   § 67 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů.

48d)   § 28a zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění zákona č. 52/2004 Sb.

48f)    § 43 zákona č. 111/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

48g)   § 4 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 111/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

48h)   § 299 a 317 občanského soudního řádu

49)     § 3 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 307/1993 Sb.

          Zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákona ČNR č. 125/1990., zákona ČNR č. 210/1990 Sb., zákona ČNR č. 425/1990 Sb., zákona ČNR č. 459/1990 Sb., zákona ČNR č. 9/1991 Sb., zákona ČNR č. 144/1991 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu ČR č. 72/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. 238/1995 Sb.

50)     § 1 zákona ČNR č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění zákona č. 325/1993 Sb. a zákona č. 85/1994 Sb.

51)     § 1 zákona ČNR č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky.

          Zákon ČNR č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb., zákona ČNR č. 15/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb. a zákona č. 48/1997 Sb.

53)     § 12 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb. a zákona č. 152/1995 Sb.

54)     § 3 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 224/1994 Sb., zákona 58/1995 Sb. a zákona č. 296/1995 Sb.

54a)   § 91 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.

55)     § 49 a násl. občanského zákoníku.

56)     § 42i zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 427/2010 Sb.

57)     § 5 odst. 6 zákona č. 111/2006 Sb., ve znění zákona č. 366/2011 Sb.

58)     § 8 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

60)     Zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

61)     § 4a zákona č. 73/2011 Sb., ve znění zákona č. 366/2011 Sb.

63)     zrušena zákonem č. 306/2013 Sb.

64)     § 38 odst. 1 písm. c) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 49/2009 Sb.

65)     § 11 odst. 1 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

66)     § 42g zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

67)     § 42 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

68)     § 42a odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

69)     Čl. 7 odst. 3 a čl. 24 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS.

70)     § 93a zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.

71)     § 9 odst. 9 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

 

(zkráceno - text neobsahující změny byl vypuštěn)

 

Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.