Změny zákonů

menu video
3

Porovnání dvou znění dokumentu č. 102/1994 Sb., znění platná od 1.8.2017 a od 10.4.1996.

V textu je vyznačen nově vložený a vypuštěný text. Dlouhé pasáže beze změn jsou vypuštěny.

Uživatelé prémiových služeb mohou zobrazit nezkrácené porovnání a také původní dokumenty s odkazy.

Můžete se vrátit na přehled znění nebo na vyhledávání.

Tento dokument vznikl automatickým porovnáním zvolených dokumentů.

V textu je barevně vyznačen nově vložený a_vypuštěný text.

Změny v obrázcích nejsou vyznačeny a mohou být z dokumentu vypuštěny.

 

(platí od 1. 810. 4. 1996 do 31. 7. 2017)

102/1994 Sb.

VYHLÁŠKA

 

Českého báňského úřadu

 

kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu v objektech určených pro výrobu a zpracování výbušnin

 

 

ve znění vyhlášky č. 76/1996 Sb. a vyhlášky č. 216/2017 Sb.

 

Český báňský úřad stanoví podle § 2223 odst. 6 a § 30 odst. 27 zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušináchvýbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 376/2007 Sb. a zákona č. 451/2016 Sb.:České národní rady č. 542/1991 Sb., v dohodě s Ministerstvem průmyslu a obchodu:

 

*ČÁST I - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

ČÁST PRVNÍ

 

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

 

§ 1 - § 2

 

Předmět úpravy

 

Tato vyhláška stanoví

a)  technické požadavky na umístění a provedení staveb a ploch určených k výzkumu, vývoji, výrobě, zkoušení, ničení, zneškodňování nebo zpracování výbušnin 1), a to včetně výroby, laborace, delaborace nebo ničení střeliva nebo munice 2) nebo výroby pyrotechnických výrobků 3), je-li při těchto činnostech nakládáno s výbušninou, a

b)  třídy nebezpečí výbušnin.

Rozsah platnosti

 

Tato vyhláška upravuje požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při projektování, výstavbě, změnách dokončených staveb a provozu výroben, laboratoří, zkušeben, vývojových pracovišť, střelnic a pomocných zařízení, ve kterých se provádějí práce s výbušninami 1) a výbušnými předměty (dále jen "výbušniny"), municí, střelivem 2) a pyrotechnickými předměty. 3)

 

§ 2

 

Základní pojmy

 

Pro účely této vyhlášky se rozumí

a)  objektem stavba nebo plocha určená k výzkumu, vývoji, výrobě, zkoušení, ničení, zneškodňování nebo zpracování výbušnin,

a)  objektem prostor pro výstavbu výroben výbušnin, laboratoří, zkušeben, vývojových pracovišť, střelnic, prostor pro ničení výbušnin, pomocných zařízení, jakož jejich stavby, budovy, jejich prostorově oddělené části, příslušenství, zařízení, vlečky, překladiště, vnější kanalizace,

b)  obložením nejvýše povolené množství výbušniny,

c)  bezpečnostní vzdáleností nejmenší dovolená vzdálenost mezi objektem a okolní stavbou nebo plochou, které tato vyhláška přiznává ochranu (dále jen "ohrožená stavba"),místem nebo objektem, v němž se vyrábějí, zpracovávají a skladují výbušniny, nebo hranicí místa manipulace s výbušninami a ohroženým objektem,

d)  bezpečnostním okruhem hranice, která vymezuje předem zvolený stupeň poškození ohrožené stavbyobjektu,

e)  bezpečnostním pásmem prostor vymezený bezpečnostními okruhy,

f)   kyvnou stěnou těžká stěna uložená čepy v ložiskách tak, aby se účinkem tlakové vlny mohla vychýlit (otočit),

g)  ochrannou stěnou konstrukce z pevných materiálů, která má stejnou funkci jako ochranný val,

h)  opěrnou zdí konstrukce, budovaná na vnitřní nebo vnější straně ochranného valu, zajišťující jeho stabilitu,

i)   výfukovou plochou část objektu (stěna nebo střecha), která při výbuchu uvnitř objektu umožní rychlý pokles tlaku,

j)   výfukovou střechou střecha se sníženou hmotností střešního pláště (bez krovu) z lehkého, snadno tříštitelného materiálu u objektů nebezpečných výbuchem výbušnin nebo výbuchem hořlavých par,

k)  úschovnou úložný prostor (schránka apod.), určený k uložení výbušnin nebo výbušného odpadu v průběhu směny,

l)   ochranným valem ochranný násep, jehož účelem je ochrana okolí proti účinkům výbuchu,

m) odděleným valem ochranný val, který není přímo spojen s ostatními ochrannými valy zajišťujícími tentýž objekt,

n)  společným valem ochranný val oddělující od sebe objekty jednoho stavebního komplexu,

o)  uzavřeným valem ochranný val s tunelovými průchody obklopující objekt ze všech stran,

p)p)  tunelovou střelnicí střelnice umístěná v tunelu se zachycením střel a střepin nebo částí střel po celé dráze letu,

r)   polozakrytou střelnicí střelnice, jejíž část není zakryta,

s)  dálkovou střelnicí střelnice pro střelbu do volného terénu,

t)   souborem výroben několik bezprostředně souvisejících objektů, uvažovaných jako jeden celek z hlediska obložení a bezpečnostních vzdáleností k nejbližším ohroženým stavbámobjektům,

qupancéřovými dveřmi dveře s odolností proti tlakové vlně nejméně takovou, jakou mají stěny budovy,

r) v)  hromadným výbuchem výbuch, který se po místní iniciaci rozšíří téměř okamžitě a prakticky na celé množství výbušniny nacházející se v objektu nebo jeho samostatné části,

sw)  palební linkou koridor, vymezený palebným stanovištěm a dopadištěm v závislosti na druhu střelby,

x)  délkou palební linky součet největšího dostřelu nejvýkonnější zbraně zvětšeného o 10 % a střepinového účinku,

y)  municí výbušné předměty a střelivo používané v ozbrojených silách, bezpečnostních a ozbrojených sborech,

zvývojovým pracovištěm vývojová laboratoř, vývojová dílna, vývojová zkušebna nebo poloprovoz.

 

ČÁST DRUHÁ

 

VÝSTAVBA VÝROBEN VÝBUŠNIN, LABORATOŘÍ, ZKUŠEBEN, VÝVOJOVÝCH PRACOVIŠŤ, STŘELNIC A POMOCNÝCH ZAŘÍZENÍ

 

(zkráceno - text neobsahující změny byl vypuštěn)

 

§ 4

 

Třídy nebezpečí výbušnin a objektů

 

(1) Výbušniny se podle chování při výbuchové přeměně zařazují do tříd a skupin nebezpečí podle přílohy č. 1, která je součástí této vyhlášky o skladování výbušnin 5)..

 

(zkráceno - text neobsahující změny byl vypuštěn)

 

§ 5

 

Určení bezpečnostních vzdáleností

 

(1) Bezpečnostní vzdálenost se stanovíProjektant nebo organizace určí bezpečnostní vzdálenosti mezi objekty výpočtem podle přílohy č. 3 k, která je součástí této vyhlášcevyhlášky.

(2) Při výpočtu bezpečnostní vzdálenosti sebezpečnostních vzdáleností jsou do obložení zahrnujízahrnuty všechny výbušniny, s výjimkou výbušnin 1.4S podle Přílohy A k Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR) 6).. Jsou-li v objektu výbušniny různých tříd nebezpečí, určí se bezpečnostní vzdálenosti pro výbušninu nejvyšší třídy a skupiny nebezpečí, přičemž se počítá s celkovým obložením. Je-li dílčí část objektu oddělena od ostatních způsobem zamezujícím eskalaci následků vlivem iniciace výbušnin i v ostatních částech, lze pro stanovení bezpečnostní vzdálenosti použít dílčí obložení části objektu; požadavek se považuje za splněný, je-li dílčí část objektu od ostatních oddělena způsobem zamezujícím přenos výbuchu a požáru.To neplatí, jsou-li v objektech provedena ochranná opatření proti přenosu výbuchu nebo rozšíření požáru, kdy lze použít pro výpočet bezpečnostních vzdáleností i dílčí obložení objektu. Při určování bezpečnostní vzdálenosti mezi dvěma vzájemně se ohrožujícími objekty se stanoví bezpečnostní vzdálenost pro každý objekt zvlášť, přičemž rozhodující je ale uvažuje se větší z nich. Bezpečnostní vzdálenost se počítá od stěny nebo hrany ohrožujícího prostoru.

(3) Pro určení bezpečnostní vzdálenosti platí

a)  je-li objekt částečně ovalován, pak ve směru otevřených stran se počítá bezpečnostní vzdálenost jako pro objekt neovalovaný,

b)  jsou-li dva sousední objekty obráceny k sobě otevřenými stranami, stanoví se vzdálenosti mezi nimi jako pro objekty bez valů,

c)  je-li volná strana bunkrového objektu chráněna valem, pokládá se tento objekt za ovalovaný,

d)  mají-li dva objekty společný val, pokládá se při výpočtech každý za objekt s jedním valem,

e)  u staveb bunkrového typu umístěných ve společném zásypu se každá z nich považuje za ovalovaný objekt,

f)   provádí-li se výroba výbušnin v objektech spolu bezprostředně sousedících, kde není zabráněno přenosu výbuchu z jednoho objektu na druhý, pokládají se takové objekty za soubor výroben; bezpečnostní vzdálenosti se počítají podle celkového obložení souboru výroben.

(4) Pokud se vDo obložení objektu nachází též střelivo, munice či pyrotechnické výrobky v rámci jejich výroby,se nepočítají výbušniny rozpracované nebo zpracovávané, pokud nejsou nebezpečné výbuchem.

(5) U objektů laborace nebo delaborace, použijístřeliva a munice všech ráží se odstavce 1 až 3 a § 4 obdobněstanoví obložení výbušninami s ohledem na možnost přenosu výbuchu celého množství výbušnin.

(5) Pokud je ohroženou stavbou stavba určená pro střelivo, munici nebo pyrotechnické výrobky, použijí se odstavce 1 až 3 a § 4 obdobně.

 

§ 6

 

Ochranné valy

 

(1) Okolí objektů třídy nebezpečí A se chrání proti účinkům výbuchu ochrannými valy, ochrannými stěnami, výfukovým provedením stavby, kyvnými stěnami, zalesněním apod. Přírodní překážka, například návrší, kopec, skála, vzrostlý lesní porost šířky nejméně 15 m, může nahradit ochranný val, ochrannou stěnu, je-li dostatečně vysoká. Průhlednost lesního porostu nesmí být v tomto případě větší než 30 % v zimním období a její vyhodnocení je organizace povinna doložit výpočtem nebo fotograficky. Lesní porost musí být od objektů vzdálen nejméně 58 m.

 

(zkráceno - text neobsahující změny byl vypuštěn)

 

§ 7

 

Konstrukční požadavky na objekty

 

(1) Pro konstrukci stěn, přepážek, zárubní, dveří, výfukových ploch a střešních konstrukcí se použijí nehořlavé, případně nesnadno hořlavé materiály. Požadavek podle věty první se považuje za splněný, jsou-li použity stavební výrobky třídy reakce na oheň A1, A2 nebo B, a v případě stavebních výrobků ze dřeva výrobky s úpravou zajišťující třídu reakce na oheň B, klasifikované podle právního předpisu upravujícího technické podmínky požární ochrany staveb 7).V případě použití dřeva se sníží jeho vznětlivost.

 

(zkráceno - text neobsahující změny byl vypuštěn)

 

§ 8

 

Výstavba objektů

 

(1) Při projektování a výstavbě objektů třídy nebezpečí A se do nich umístí jen nezbytný počet technologických zařízení a operací s co nejmenším počtem fyzických osob.

(2) Jednotlivé výrobní operace se stálým nebezpečím výbuchu výbušnin, například lisování třaskavin, laborace munice, se rozmístí podle tříd a skupin nebezpečí v oddělených místnostech, popřípadě ve vysunutých kobkách nebo za pancéřovými stěnami nebo za ochrannými valy. Rozmístění se provede tak, aby se na jednotlivých pracovištích nehromadil materiál a aby byla zachována zásada plynulého přísunu a odsunu materiálu a hotových výrobků.

(3) U objektů půdorysného tvaru "U" nebo "E" s polouzavřenými dvory nesmí být šířka dvorů mezi jednotlivými křídly menší než polovina součtu výšek obou proti sobě ležících křídel, avšak nejméně 35 m u objektu třídy nebezpečí A a nejméně 15 m u objektů tříd nebezpečí B a C. Není-li šířka dvora větší než délka zřídí se únikové cesty v obou křídlech objektu na bezpečnou stranu vně objektu.

(4) Je-li z provozních důvodů nutno zřídit v objektech všech tříd nebezpečí příruční sklad výbušnin, je nutno dodržet podmínky pro skladování výbušnin. Obložení příručního skladu se pro účely stanovení bezpečnostních vzdáleností připočítává k obložení objektu, ve kterém je zřízen, není-li splněna podmínka podle § 5 odst. 2 věty třetí.

 

(zkráceno - text neobsahující změny byl vypuštěn)

 

§ 13

 

Elektrická zařízení objektů

 

(1) Objekty se chrání před účinky blesku. V prostorách s nebezpečím výbuchu nebo požáru výbušnin v důsledku účinků statické elektřiny se provedou opatření proti hromadění elektrického náboje. V prostorách s nebezpečím požáru nebo výbuchu výbušnin se mohou použít jen elektrická zařízení určená do tohoto prostředí; tento požadavek se považuje za splněný, jestliže je vyhověno požadavkům české technické normy, která stanoví požadavky na elektrická zařízení v prostorech s nebezpečím výbuchu nebo požáru výbušnin 8).

(1) Objekty se chrání před účinky blesku a před nebezpečnými účinky statické elektřiny.

(2) Objekty, ve kterých by přerušení dodávky elektrického proudu by mohlo způsobit ohrožení osob, poruchu výroby nebo poškození výrobního zařízení, se zásobují elektrickým proudem ze dvou samostatných rozvoden nebo ze dvou různých samostatných sekcí, přičemž nejméně jedna je opatřena automatickým zapínáním s nezávislým zdrojem proudu.

 

(zkráceno - text neobsahující změny byl vypuštěn)

 

§ 14

 

Pomocné prostory

Pomocná zařízení

 

(1) Pokud se zřídí strážnice, vrátnice, kanceláře pro administrativu apod. v prostorech výroby výbušnin, zřizují se v samostatných budovách, jejichž vzdálenost od objektů se stanoví podle § 5.

(2) Provozní kanceláře, laboratoře, sociální zařízení, sklady režijních a pomocných materiálů mohou být umístěny v objektech třídy nebezpečí B a C za předpokladu, že jsou odděleny od výrobních místností požární zdí apod.

(3) Sociální zařízení se zřizují v objektu třídy nebezpečí A s výjimkou záchodu s umyvadlem.

(4) Sociální zařízení, popřípadě kryty pro obsluhu objektů všech tříd nebezpečí se umísťují a konstruují tak, aby v případě havárie nebyly fyzické osoby, které se v nich nacházejí, ohroženy.

(5) Pro výrobní objekty černého prachu se nezřizují sociální zařízení ve valu.

(6) V objektech všech tříd nebezpečí lze zřídit místnost pro odložení svršků a přezutí do pracovní obuvi.

(7) Stanoviště první pomoci v budovách sociálního zařízení umístěných ve valu se nesmí zřizovat.

(8) Organizace vyrábějící výbušniny zajistí oddělené čištění osobních ochranných pracovních prostředků, zejména ochranných obleků.

 

(1) Do objektu lze umístit jen nezbytně nutná technická a technologická zařízení související s danou výrobní operací a zřizují se v nich jen nezbytně nutné prostory související s danou výrobní operací.

(2) Zřizuje-li se v objektu sanitární zařízení 9) nebo prostor nebo úkryt pro obsluhu, musí být oddělen od zbylé části objektu způsobem omezujícím ohrožení osoby v tomto prostoru nebo úkrytu se nacházející; nezřizují se však v zářezu valu. Věta první se použije obdobně pro kancelářské prostory a laboratoře; jde-li o laboratoř určenou k nakládání s výbušninami, nesmí její obložení převýšit hodnotu podle § 18 odst. 1.

 

§ 15

 

Dopravní cesty

 

(1) Silnice mezi objekty se zřizují jen s bezprašným povrchem.

(2(2) Odstupové vzdálenosti míst, kde se třídí náklady nebezpečné výbuchem, se stanovují výpočtem podle § 5.

(3) Při použití dopravních prostředků v provedení bezpečném proti výbuchu není vzdálenost dopravních cest od objektů všech tříd nebezpečí omezena.

(4) K objektům se zajistí bezpečný příjezd pro požární a sanitní vozidla.

 

§ 16

 

Spojová zařízení

 

(1) V objektech, ve kterých není telefon nebo jiné spojovací zařízení (dále jen "telefony"), je nutné zajistit umístění takového zařízení ve vzdálenosti nejvýše 120 m.

(2) Objekty, kde jsou zřízeny laboratoře, zkušebny a, vývojová pracoviště a střelnice, musí mít zavedeny telefony.

 

§ 17

 

Prostory pro ničení výbušnin

 

(1(1) Pro umístění a technické řešení prostorů pro ničení výbušnin platí podmínky uvedené v § 3, a to i když jsou umístěny mimo území provozovny.

(2) Prostor pro ničení výbušnin nesmí být zřizován v blízkosti objektů, skladů a jiných zařízení, jakými jsou venkovní spojovací a energetická vedení a veřejné komunikace.

(23) Prostor pro ničení výbušnin lze umístit v uzavřeném terénu (výmol, údolí, terénní vlna, les apod.).

(34) Místo pro zřízení vlastní trhací jámy nesmí mít kamenitý podklad a oblast v okruhu nejméně 25 m od místa ničení, musí být zbavena lesního porostu, trávy a jiných hořlavých materiálů. Prostor pro ničení výbušnin musí být vybaven úkrytem pro obsluhu, zvláštním místem pro uložení materiálu určeného ke zničení, spojovacím a signalizačním zařízením a může být vybaven příručním skladem výbušnin. Úkryt pro obsluhu musí být odolný proti účinkům ničených výbušnin. Ochranné stěny nebo valy pro zachycování střepin se zřizují, pokud je to stanoveno v projektové dokumentaci.

(45) Vzdálenost úkrytu od místa ničení se stanoví podle způsobu ničení a množství ničených výbušnin. Je-li prostor pro ničení výbušnin ovalován, lze umístit úkryt na vnější straně valu. Vzdálenost od ostatních objektů se stanoví podle § 5.

 

§ 18

 

Laboratoře

 

(1) Laboratoře nebo jejich soubor nemusí být umístěny v samostatné budově, jestliže jejich celkové obložení nepřesahuje 10 kg, přičemž nesmí být obložení jednotlivých druhů výbušnin vyšší než u

a)  střelivin 10 kg,

b)  trhavin 10 kg,

c)  výbušných pyrotechnických složí 10 kg,

d)  třaskavin a třaskavých složí 0,6 kg,

e)  neznámých látek s dosud neověřenými vlastnostmi 0,1 kg.

(2(2) Obložení laboratoří, způsob a místo uložení výbušnin se stanoví v provozní dokumentaci.

(3) Nejvyšší přípustná hmotnost současně zpracovávané výbušniny se stanoví v provozní dokumentaci. Ostatní výbušniny se bezpečně uloží a zajistí proti iniciaci přenosem výbuchu nebo aktivaci ohněm či létajícími díly.

(4) Laboratoř nebo soubor laboratoří s vyšším obložením, než je uvedeno v odstavci 1, se zřizují jako samostatné objekty.

(5) Přívody energií do laboratoře se uspořádají tak, aby je bylo možno vypnout lehce dosažitelným a jednoduše ovladatelným zařízením umístěným vně laboratoře.

(36) Laboratoř musí mít nejméně dva východy umístěné zpravidla na protilehlých stranách, upravené tak, aby alespoň jeden z nich vedl dveřmi otvíratelnými ven na chodbu či schodiště nebo do volného prostoru nebo vedl do sousední místnosti s nebezpečím shodným nebo menším, z kterého je možnost úniku na chodbu nebo do volného prostoru. Spojovací dveře nesmí být během provozu zamčeny. Za nouzový východ se považuje i okno vedoucí do volného prostoru.

(47) V laboratoři se zařízením pro přípravu, zkoušení nebo zpracování vzorků výbušnin určených pro výzkumné a vývojové práce nebo zkoušení výbušnin, kde po dobu činnosti zařízení není obsluha stále přítomna, například kobky s lisy, nemusí být požadavek dvou východů dodržen.

(5(8) Laboratoře se vybaví prostředky první pomoci, telefonem a hasicími prostředky.

(9) Vstupy do prostoru laboratoří se opatří výstražnými tabulkami.

 

§ 19

 

Zkušebny

 

(1) Zkušebny slouží k stanovování a ověřování funkčních a jiných vlastností výbušnin. a podle účelu se dělí na

a)  střelnice k stanovování a ověřování charakteristik munice, muničních komponentů, střelivin, střeliva a provádění funkčních zkoušek zbraní,

b)  trhavinářské zkušebny k stanovování a ověřování vlastností trhavin,

c)  zkušebny rozněcovadel a pyrotechnických výrobků k stanovování a ověřování vlastností rozněcovadel a pyrotechnických výrobků,

d)  jiné zkušebny k stanovování a ověřování, např. obecných charakteristik výbušnin.

(2) U zkušeben, kde může nastat ohrožení okolí i rozletem střepin a kamení a účinky tlakové vlny, se umístění a bezpečnostní vzdálenosti stanoví v projektové dokumentaci tak, aby ohrožení okolí nenastalo.

(3) Vstupy do prostorů zkušeben se opatří výstražnými tabulkami. Zkušebna musí být rovněž zabezpečena proti vstupu nepovolaných osob oplocením nebo jiným vhodným způsobem.

(4) V případě, že zkoušky výbušnin ve zkušebně ohrožují obsluhu, zkušebna musí být opatřena vhodným úkrytem pro obsluhu, a to ve vzdálenosti zamezující ohrožení osoby v něm se nacházející nebo v provedení zamezujícím ohrožení osoby v něm se nacházející.

(4) Samostatně zřizované zkušebny se vybaví prostředky první pomoci, telefonem a hasicími prostředky umístěnými na místech snadno přístupných a neohrožených účinky výbuchu.

 

(zkráceno - text neobsahující změny byl vypuštěn)

 

§ 20

zrušen vyhláškou č. 216/2017 Sb.

 

 

Střelnice

 

(1) Střelnice se dělí podle účinku a z hlediska dodržení bezpečnosti na

a)  tunelové nebo polozakryté pro zkoušení munice a střeliva do ráže 30 mm,

b)  tunelové nebo polozakryté pro zkoušení munice a střeliva ráže nad 30 mm,

c)  dálkové pro střelbu do volného terénu,

d)  speciální k ověření zvláštních požadavků.

(2) Střelnice se umisťuje mimo prostor provozovny nebo na jeho okraji. U polozakryté střelnice pro zkoušení munice a střeliva ráže nad 30 mm musí být pásmo střelby vzdáleno od objektů nejméně 200 m.

(3) Prostor střelnice s provozními a pomocnými objekty včetně palebných postavení se oplotí nebo jinak zajistí způsobem vyhovujícím místním podmínkám a opatří výstražnými tabulkami.

(4) Palebná postavení a ohrožený prostor za nimi se oddělí od ostatních objektů a zařízení střelnice. U střelnice polozakryté pro zkoušení munice ráže nad 30 mm se toto oddělení provede ochrannou zdí nebo valem.

(5) Výstřelná se směruje do prostoru s terénními překážkami (kopec, terénní vlny, výmoly).

(6) Laborační dílny střelnice se oddělí od palebných postavení.

(7) U tunelové střelnice se jednotlivé střelecké linky od sebe oddělí ochrannou zdí nebo valem, jejichž výška se řídí účelem, pro nějž byla zbudována.

(8) U dálkových střelnic pro zkoušení munice a střeliva ráže nad 30 mm je nutné, aby vzájemná vzdálenost nechráněných sousedních palebných linek byla nejméně 500 m. Tuto vzdálenost lze snížit, jsou-li palebná postavení chráněna proti tlakovému účinku výstřelu. Délka střelecké linky se určí součtem největšího dostřelu nejvýkonnější zbraně zvětšeného o 10 % a střepinového účinku střely.

(9) Při zkouškách munice a střeliva se světelnou, zápalnou a průbojně zápalnou střelou se provedou opatření k zabránění vzniku požáru volbou materiálu dopadiště a vytvoří možnosti efektivního hasebního zásahu.

(10) Šířka střelnice se stanoví podle druhu střelby. Při střelbách pod elevací do terénu se určí šířka ze součtu možných bočních úchylek a střepinového účinku střely. Zjištěná vzdálenost se zvýší na každou stranu o 500 m po celé délce jako boční zajištění.

(11) Při přímých střelbách, s dopadovým úhlem do 25 stupňů, je nutné, aby byl možný odraz střel eliminován zvolením terénu dopadiště. Pokud nelze odraz střel zcela vyloučit, určí se šířka střelnice jako součet čtvrtiny nejvyššího dostřelu nejvýkonnější zbraně a střepinového účinku zbraně. Zjištěná vzdálenost se zvýší na každou stranu o 500 m po celé délce jako boční zajištění.

(12) Při stanovování délky a šířky střelnice určené pro protiletadlovou střelu se přihlíží k doletu střepin, který může být podle síly větru až na vzdálenost poloviny výšky rozprasku střely.

(13) Speciální střelnice s nechráněným dopadištěm se umístí v oddělených prostorech vzdálených od všech objektů, kromě krytů pro obsluhu, do stran a dozadu nejméně 700 m. U střelnic s chráněným dopadištěm lze tuto vzdálenost snížit.

 

*ČÁST III - ZRUŠENAPROVOZ OBJEKTŮ

ČÁST TŘETÍ

zrušena vyhláškou č. 216/2017 Sb.

 

 

PROVOZ OBJEKTŮ

 

§ 21 - § 28

 

Obecná ustanovení o objektech

 

(1) zrušeno vyhláškou č. 216/2017 Sb.

 

Obložení jednotlivých objektů výbušninami se stanoví tak, aby byly dodrženy bezpečnostní vzdálenosti podle § 5. Obložení se na pracovišti zřetelně vyznačí.

(2) V objektu lze ponechat mimo směnu jen výbušniny v rozpracovaném stavu, například vzorky odebrané pro zkoušku, výbušné meziprodukty.

(3) Vzorky výbušnin se označí způsobem předepsaným v provozní dokumentaci.

 

§ 22

 

Udržování pořádku

 

(1) Při práci s výbušninami v objektu se dbá na to, aby nedošlo k jejich rozsypání nebo rozlití; dojde-li k tomu, rozsypaná nebo rozlitá výbušnina se ihned bezpečně odstraní nebo zneškodní.

(2) V objektech smí být jen nezbytně nutné množství hořlaviny potřebné pro pracovní úkony; tyto jsou uloženy v nádobách na stanoveném místě a označeny způsobem předepsaným v provozní dokumentaci.

(3) Při přerušení práce na dobu delší než jednu směnu se každé pracoviště objektu pečlivě vyčistí, uklidí a prohlédne. Zaměstnanec odpovědný za pracoviště se osobně přesvědčí, zda jsou vypnuty zdroje energie určené v provozní dokumentaci. V laboratořích, zkušebnách, střelnicích a vývojových pracovištích u zkušebních postupů, které si vyžadují dlouhodobého průběhu, a tam, kde není zabezpečena kontrola po skončení pracovní doby, se učiní opatření, aby během této doby nemohlo dojít v případě nepředvídané události k rozšíření požáru.

(4) Dopravní cesty se udržují v řádném a bezpečném stavu.

(5) Prostor do vzdálenosti 8 m od stěn objektů a vnitřní strany ochranných valů se průběžně zbavují hořlavých porostů a materiálů.

 

§ 23

 

Zásady pro práci s výbušninami

 

(1) Při práci s výbušninami se mohou provádět jen takové práce, které jsou stanoveny v provozní dokumentaci nebo určeny konkrétními pokyny danými zaměstnanci jeho nadřízenými.

(2) S výbušninami se může pracovat jen tehdy, je-li na pracovišti nebo v jeho blízkosti alespoň jeden další zaměstnanec, který v případě nehody zajistí potřebná opatření.

(3) Při práci s výbušninami se nesmí na pracovišti zdržovat fyzické osoby, které se nezúčastňují pracovního postupu nebo jimž nebyla přítomnost povolena.

(4) Zjistí-li se při práci s výbušninami nepravidelnosti a podezřelé jevy, z nichž se dá usuzovat na nebezpečí výbuchu, nelze dále pokračovat v práci s výbušninami a ohrožený okruh se opustí.

(5) Před zahájením každé práce s výbušninami v laboratořích, zkušebnách, vývojových pracovištích a střelnicích se provede kontrola, zda zkušební zařízení je použitelné k bezpečnému provedení zkoušky. Jsou-li na zařízení závady, nesmí se na něm pracovat.

 

Zvláštní ustanovení pro laboratoře, zkušebny

a střelnice

 

§ 24

 

(1) Výbušniny neprověřených vlastností a výbušniny se sníženou stabilitou připravené pro výzkumné účely se ukládají mimo pracovní prostory tak, aby jejich případný rozklad neohrozil zdraví a majetek. Na pracovištích smí být při práci uchovávány nejméně 2 m od místa uložení nebo manipulace s ostatními výbušninami.

(2) V laboratořích nesmí být trvale ukládány vzorky výbušnin, s nimiž se nepracuje.

(3) Výbušniny se zpracovávají a uchovávají na takovém místě, aby nemohly být ohroženy požárem hořlavin.

(4) Způsob ukládání výbušnin a jejich označení se stanoví v provozní dokumentaci.

(5) Do obložení laboratoře se nezahrnují roztoky a suspenze výbušnin ve vodě a v rozpouštědlech, pokud nejsou schopny vybuchovat.

 

§ 25

 

(1) Výbušniny vyráběné a zpracovávané v laboratořích se evidují způsobem stanoveným v provozní dokumentaci.

(2) Ostatní výbušniny, které se ukládají do skladu při laboratoři, se evidují; evidence se vztahuje na příjem a výdej vzorků od jiných fyzických a právnických osob.

 

§ 26

 

(1) V provozní dokumentaci se stanoví, kdy bude u východu z laboratoře instalována sprcha nebo uložena ochranná přikrývka.

(2) V provozní dokumentaci se stanoví, kdy na vnější straně laboratoře nad dveřmi je nutné umístit červené světlo, které svítí, jsou-li prováděny na pracovišti rizikové operace.

(3) Při provozu laboratoře nesmí být dveře laboratoře zamčeny.

(4) Laboratorní stoly pro práce s výbušninami se opatří povrchovou úpravou umožňující její snadnou omyvatelnost.

(5) Telefon se instaluje na místě snadno dosažitelném, které není ohroženo výbuchem.

 

§ 27

 

(1) Zkušebny se vybaví zkušebním zařízením podle druhu prováděné zkoušky, popřípadě podle druhu zkoušené výbušniny. Zkoušky se provádějí na určeném místě.

(2) Před prováděním zkoušek se zajistí přístup k pracovišti střežením, výstražnými značkami nebo jiným způsobem určeným v provozní dokumentaci.

(3) Při zkouškách, jejichž charakter ohrožuje obsluhu, se stanoví v provozní dokumentaci bezpečné vzdálenosti, do nichž se obsluha při zkoušce uchýlí, nebo se vybudují bezpečné úkryty.

(4) Zkoušky výbušnin smí provádět pouze odborně způsobilí zaměstnanci určení organizací.

 

§ 28

 

(1) Muniční komponenty potřebné pro balistické a funkční zkoušky a jejich sestavy opatřené iniciátory, trhavinami, bezdýmným prachem, zažehovačem a pyrotechnickými složemi se uloží v souladu s předpisy o skladování výbušnin. Zbraně pro balistické zkoušky se skladují v odděleném prostoru a podle potřeby jsou přisunovány k jednotlivým zkouškám.

(2) Zbraně určené ke zkouškám se před zahájením zkoušky přezkouší a případné závady odstraní. Zbraní smí být použito pouze k plnění stanoveného zkušebního programu. Práce na střelnici se provádějí podle provozní dokumentace.

(3) Před zahájením střelby se ověří, zda byly zajištěny přístupové cesty ke střelnici podle provozní dokumentace.

(4) Záchytné tunely pro velkorážovou munici se upraví tak, aby při střelbě nedošlo k jejich proražení nebo zpětnému odrazu střel. Při střelbě na pancíře musí být střeliště kryté nebo musí být po dobu střelby v ohroženém prostoru učiněna opatření zabraňující úrazu střepinami. Obsluha střeleckých stanovišť je při střelbách v úkrytu.

(5) Obsluha střeleckého stanoviště se chrání před rozletem úlomků v případě roztržení zbraně při výstřelu a před tlakovým účinkem výstřelu. Způsob ochrany se stanoví v provozní dokumentaci.

 

*ČÁST IV - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

ČÁST ČTVRTÁ

 

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

USTANOVENÍ

 

§ 29 - § 31

 

(1) Od ustanovení této vyhlášky je možné se odchýlit na nezbytnou dobu v případech, kdy hrozí nebezpečí z prodlení, při záchraně lidí nebo při likvidaci závažné provozní nehody (havárie), pokud budou provedena nejnutnější bezpečnostní opatření.

(2(2) Kromě případů uvedených v odstavci 1 se může organizace od ustanovení § 5 odst. 2, 3 a 5, § 6, § 7 odst. 4, 11 až 13, § 8 odst. 3, § 15 odst. 2, § 17 odst. 2 a 4, § 18 odst. 5 a 6 a § 20 odst. 2, 4, 5, 8, 10 až 11 a 13 odchýlit se souhlasem Českého báňského úřadu a za podmínek jím stanovených na návrh organizace doložený potřebnými náhradními opatřeními. Návrh se předkládá prostřednictvím příslušného obvodního báňského úřadu, a to jen v mimořádných případech a za předpokladu, že bude zajištěna bezpečnost práce a provozu.

(3) Výjimky z technických norem vydané před účinností této vyhlášky zůstávají v platnosti po dobu 24 měsíců ode dne nabytí její účinnosti.

 

(zkráceno - text neobsahující změny byl vypuštěn)

 

§ 31

 

Účinnost

 

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

 

____________________________________________________________

 

1)        § 21 odst. 1 písm. a) zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.

1)  Vyhláška Českého báňského úřadu č. 327/1992 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při výrobě a zpracování výbušnin a odborné způsobilosti pracovníků pro tuto činnost.

2)        Zákon č. 119/2002147/1983 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů.

3)        Zákon § 2 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 206/2015174/1992 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice), ve znění zákona č. 229/2016 Sb.

4)        Vyhláška Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 268/200983/1976 Sb., o obecných technických požadavcích na stavbyvýstavbu, ve znění pozdějších předpisů.

5)        Vyhláška č. 99/1995 Sb., o skladování výbušnin, ve znění vyhlášky č. 342/2001 Sb., vyhlášky č. 200/200645/1979 Sb. a vyhlášky č. 12/2017 Sb.

6)        Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), vyhlášená pod č. 64/1987 Sb.

7)        § 6 vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb.

8)        ČSN 33 2340 Elektrická zařízení v prostorech s nebezpečím výbuchu nebo požáru výbušnin.

9)        § 54 odst. 1 nařízení vlády č. 361/2007376/1992 Sb.

 

(zkráceno - text neobsahující změny byl vypuštěn)

 

zrušena vyhláškou č. 216/2017 Sb.

TŘÍDY NEBEZPEČÍ VÝBUŠNIN

 

Výbušniny se podle chování při výbušné přeměně zařazují do těchto tříd nebezpečí:

 

třída A -            výbušniny nebezpečné hromadným výbuchem, při němž je okolí ohrožováno tlakovými účinky a vymršťovanými úlomky. Závažnost škod a rozsah poškození jsou závislé na množství výbušniny,

třída B -            výbušniny neschopné hromadného výbuchu, při požáru vybuchují jednotlivě. Tlakový účinek je omezen na bezprostřední okolí, na stavbách v blízkém okolí vznikají jen malé škody. Vymršťované předměty mohou vybuchnout, a tím přenášet požár a výbuch,

třída C -            výbušniny neschopné hromadného výbuchu, jejich požár vyvolává silné tepelné účinky a může se rychle rozšiřovat. Okolí je ohroženo hlavně plameny, tepelným zářením a vyletujícími hořícími díly. Předměty mohou jednotlivě vybuchovat a být vrženy do okolního prostoru. Ohrožení staveb v bezprostředním okolí působením vzdušných rázových vln je malé,

třída D -            výbušniny nepředstavující žádné významnější nebezpečí pro okolí. Účinky jsou omezeny na jednotlivé obaly, při požáru nevybuchuje celý obsah jednotlivého balení. Jsou schopny odhořívání, předměty mohou jednotlivě vybuchovat. Nevznikají úlomky nebezpečné velikosti, dolet úlomků je malý.

 

TŘÍDĚNÍ VÝBUŠNIN

 

Třída a skupina nebezpečí
Pořadové

  

  
  

  

  
  
  
  
  
  
  
  
číslo
Druh výbušniny
AI
1
 Třaskavá rtuť, azidy olova a stříbra, tricinát, dinitrodiazofenol, tetrazen a jiné třaskaviny suché nebo s obsahem zvlhčovadla (např. vody) do 10 % 
2
 Třaskavé slože pro rozněcovadla obsahující třaskaviny uvedené pod poř. č. 1 v suchém stavu 
AII
3
 Vysokobrizantní kapalné trhaviny (nitroglycerin, diglykoldinitrát, nitroglykol apod.) 
4
 Neflegmatizované a do 10 % flegmatizované vysokobrizantní pevné trhaviny (pentrit, hexogen, oktogen, tetryl apod.) a jejich směsi, výbušné předměty bez kovového obalu, které je obsahují v suchém stavu, trhací želatina 
5
 Výbušné předměty s kovovým obalem obsahující trhaviny uvedené pod poř. č. 4 
AIII
6
 Vysokobrizantní pevné trhaviny (pentrit, hexogen, oktogen, tetryl apod.) a jejich směsi flegmatizované více než 10 %, výbušné předměty bez kovového obalu, které je obsahují v suchém stavu 
7
 Černý prach ve volném a lisovaném stavu 
8
 Průmyslové trhaviny sypké, poloplastické a plastické, emulzní trhaviny iniciovatelné rozbuškou č. 8 a trhaviny typu slurry 
9
 Plastické trhaviny na bázi trhavin uvedených pod poř. č. 4 a výbušné předměty, které je obsahují (mimo munici) 
10
 Trinitroresorcin suchý nebo s obsahem zvlhčovadla (např. vody) do 20 %, tritol, trinitrobenzen, kyselina pikrová a některé další trinitroaromáty suché nebo s obsahem zvlhčovadla (např. vody) do 30 % a jejich směsi, ne však s trhavinami uvedenými pod poř. č. 4, výbušné předměty bez kovového obalu, které je obsahují 
11
 Nitrocelulóza s obsahem vody nebo alkoholu do 10 % 
12
 Pyrotechnické slože skupiny 1 1) 
13
 Hotová ostrá munice s trhavinovou náplní třídy A 
14
 Poloostrá neadjustovaná munice (bez rozněcovadel), součásti munice obsahující trhavinovou náplň třídy AII nebo AIII, všech druhů a ráží 
15
 Výbušné předměty s kovovým obalem obsahující výbušniny uvedené ve třídě AIII (mimo munici) 
16
 Rozněcovadla (zápalky, roznětky, rozbušky, bleskovice), trhací náplně s rozbuškou, ostré zapalovače s počinovou náplní 
17
 Bezdýmné prachy drobnozrnné 2) 
AIV
18
 Trhaviny DAP a emulzní trhaviny, které nejsou iniciovatelné rozbuškou č. 8 
B
19
 Třaskaviny a třaskavé slože s obsahem zvlhčovadla (např. vody) nad 10 % 
20
 m-Dinitrobenzen suchý krystalický a některé další dinitroaromáty 
21
 Trinitroresorcin s obsahem zvlhčovadla (např. vody) nad 20 %, kyselina pikrová s obsahem zvlhčovadla (např. vody) nad 30 % 
22
 Nábojky a náboje s nevýbušnou střelou ráže nad 30 mm 
23
 Ostré zapalovače bez rozbuškové pojistky, bez počinové náplně, zápalkové šrouby, zažehovače apod. 
24
 Poloostrá neadjustovaná munice (bez rozněcovadel), části munice obsahující trhavinovou náplň třídy AII nebo AIII, všech druhů a ráží, neschopné hromadného výbuchu 
25
 Pyrotechnické slože skupiny 2 1) 
26
 Pyrotechnické slože skupin 1 a 2 ve slisovaném stavu a výrobky, které je obsahují 
27
 Pyrotechnické výrobky, elektrické pilule, výbušky apod. 
28
 Výbušniny a výbušné předměty třídy nebezpečí A, které svojí konstrukcí nebo balením splňují podmínky pro zařazení do třídy nebezpečí B 
C
29
 Bezdýmné prachy drobnozrnné 2) 
30
 Nitrocelulóza s obsahem vody nebo alkoholu od 10 do 25 % a položelatina s obsahem vody do 25 % 
31
 Spalitelná masa a výrobky z ní (spalitelné pláště) 
32
 Bezdýmné prachy všeho druhu (nitrocelulózové, nitroglycerinové, diglykolové apod.) a náplně z nich, mimo prachy uvedené pod poř. č. 17 a 29 
33
 Nitrochipsy (nitrocelulóza změkčená vhodným změkčovadlem s přídavkem pigmentu), pouze které jsou klasifikovány jako výbušniny 
34
 Položelatina s obsahem vody nad 25 % 
35
 Tuhé pohonné hmoty 
36
 Náboje s nevýbušnou střelou do ráže 30 mm s výmetnou náplní o hmotnosti větší než 50 g, zapalovače s rozbuškovou pojistkou bez počinové nálože 
37
 Výbušné předměty obsahující kapalné lehkovznětlivé směsi 
38
 Výbušniny a výbušné předměty tříd nebezpečí A a B, které svojí konstrukcí nebo balením splňují podmínky pro zařazení do třídy nebezpečí C 
D
39
 Výbušniny a výbušné předměty tříd nebezpečí A, B a C, které svojí konstrukcí nebo balením splňují podmínky pro zařazení do třídy nebezpečí D 

 

VYSVĚTLIVKY

1)             Rozdělení pyrotechnických složí:

Do skupiny 1 patří výbušné pyrotechnické slože ve volném neslisovaném stavu, u nichž po aktivaci může dojít k výbušnému rozkladu:

a)  slože určené pro dosažení zvukových a zábleskových efektů,

b)  slože zažehovací,

c)  slože zápalné s kyslíkatými solemi, např. chlorečnanové slože s obsahem nejméně 50 % chlorečnanu, slože dvousložkové na bázi kovových prášků (Al, Mg, Al-Mg, Zr apod.) a kyslíkatých solí a peroxidů jako okysličovadel.

Do skupiny 2 patří výbušné pyrotechnické slože ve volném neslisovaném stavu, u nichž po aktivaci může dojít k výbušnému rozkladu jen za mimořádných podmínek (např. při prudkém zvýšení tlaku plynů při jejich hoření):

a)  slože osvětlovací,

b)  slože světelné,

c)  slože stopovkové apod.

Do skupiny 3 patří pyrotechnické slože bez nebezpečí výbušného rozkladu:

a)   slože bezplynné a máloplynné pro zpožďovače,

b)   termitové slože,

c)   slože skupiny 2 silně flegmatizované (např. dýmové slože).

2)             Bezdýmné prachy drobnozrnné se zařadí do tříd a skupin nebezpečí na základě provedených zkoušek s přihlédnutím k souboru technicko-organizačních opatření vedoucích k omezení přechodu hoření v detonaci.

 

(zkráceno - text neobsahující změny byl vypuštěn)

 

TŘÍDĚNÍ NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH VÝROBNÍCH OBJEKTŮ

 

Druh výroby
AI
AII
AIII
AIV
B
C
D
Výroba třaskavin a třaskavých složí 
Objekty výroby a úpravy třaskavin a třaskavých složí suchou cestou nebo s obsahem zvlhčovadla (např. vody, etanolu, butylacetátu) do 10 % 
Objekty výroby a úpravy třaskavin a třaskavých složí mokrou cestou s obsahem zvlhčovadla nad 10 %. Zneškodňování odpadních vod z výroben a úpraven třaskavin a třaskavých složí chemicky
Výroba kapalných dusičných esterů, pentritu, hexogenu apod.
Objekty nitrace,separace, praní a stabilizace, sušení, prosévání, balení, flegmatizace 
Objekty nitrace,praní a stabilizace, kdetyto pochody probíhají v emulzi 
Objekty sedimentace a čištění odpad. vod, odlučování, sedimentace, stabilizace a denitrace odpadních kyselin 
Výroba černého prachu a jeho zpracování 
Všechny operace výroby černého prachu 
Výroba dvojné směsi na bázi ledek-uhlí, ledek-síra, zpracování a laborace černého prachu za sucha 
Zpracování a laborace černého prachu za mokra 
Výroba a zpracování trhavin plastických, poloplastických a sypkých s výbušninami skupin AII a AIII 
Příprava trhací želatiny 
Všechny operace výroby (mísení, náložkování, balení apod.) 
Objekty pro přípravu vsádky dinitrolátek (tavení, čerpání, vážení) 
Výroba trhavinDAP a emulsních trhavin 
Mísení, náložkování, balení 
Výroba nitrocelulózy 
Sušení, úprava a balení nitrocelulózy do10 % vlhkosti 
 
Odkyselňování, autoklávování, odvodnění nitrocelulózy 
Výroba bezdýmných prachů a tuhých pohonných hmot (TPH) 
Sušení, homogenizace, prosévání, balení bezdýmných prachů s délkou předdetonační zóny (DPZ) 
Strojní plnění bezdýmných prachů do nábojnic 
Lisování, řezání, předsoušení, sušení, homogenizace a balení bezdýmných prachů bez DPZ a bezdýmných prachů s DPZ v objektech, kde jsou učiněna opatření k zamezení detonace. Výroba položelatiny. Sušení, homogenizace a balení sférických prachů 
Výroba sférických prachů (zelené zrno) 
Výroba pyrotechnických složí skupiny 1 
Objekty pro mísení za sucha, sušení, temperování, skladování pyrotechnických složí skupiny 1 
Objekty pro výrobu a zpracování pyrotechnických složí skupiny 1 za mokra. Příprava chlorečnanů (mletí, sušení, prosévání) 
Příprava oxidovadel a kovových prášků pro pyrotechnické slože skupiny 1
Výroba munice s trhavinovou náplní třídy A
Laborace a sestava ostré munice s výbuš. náplní. Přípravatrhavin a trhavin. směsí AIII a jejich zpracování (litím, šnekováním, lisováním apod.). Sestava munič. dílů (ostření zapalovačů, šroubování zapalovačů a zápalk. šroubů apod.). Delaborace munice 
Výroba a kompletace náplní bezdýmného prachu, kompletace nábojek, sestava zápalkových šroubů, zapalovačů a rozněcovačů. Povrchová úprava munice (stříkání apod.). Balení
Laborace předehřáté trhaviny (do hmotnosti 200 g). )Výroba a kompletace náplní bezdýmného prachu, kompletace nábojek, sestava zápalkových šroubů, zapalovačů a rozněcovačů. 
Výroba rozněcovadel (zápalek, roznětek, rozbušek, bleskovice), trhacích náplní s rozbuškou, ostrých zapalovačů s počinovou náplní 
Objekty pro sestavu rozbušek, lisování a čištění rozbušek, čištění zápalek,ostření zapalovačů, sestava trhací náplně s rozbuškou, výroba bleskovice 
Laborace zápalek a rozbušek do mechanických dílů bez výbušné náplně. Zkušebny iniciátorů 
Výroba a zpracování pyrotechnických složí skupiny 2 
Objekty pro mísení za sucha, sušení a temperování, skladování pyrotechnických složí
Lisovny pyrotechnických složí skupiny 2, objekty pro sestavu pyrotechnických a ostatních výrobků obsahujících pyrotechnické slože skupin 1 a 2 (ohňostroje, signální rakety apod.)
Výroba pyrotechnických složí za mokra, příprava oxidovadel a kovových prášků skupiny 2
Výroba pyrotechnických výrobků, výbušek apod. 

Svařování plastových výrobků ultrazvukem s náplní AIII

Výroba a kompletace pyrotechnických výrobků obsahujících slože skupin 1 a 2. Ohňostroje, signální pyrotechnické prostředky
Výroba nábojů s nevýbušnou střelou do ráže 30 mm s výmetnou náplní o hmotnosti větší než 50 g
 
Plnění nábojek a kompletace nábojů

 

(zkráceno - text neobsahující změny byl vypuštěn)

 

URČENÍ BEZPEČNOSTNÍCH VZDÁLENOSTÍ

 

(1) Bezpečnostní vzdálenost se určí podle základního vzorce

S = k . (M)n,

kde

 

S   je bezpečností vzdálenost (m),

k   je koeficient volený podle charakteru a stavebního provedení ohrožené stavbyohroženého objektu a stupně jejíhojeho poškození a stavebního provedení ohrožujícího objektu,

M  je obložení (kg),

n   je exponent, jehož hodnota závisí na obložení ohrožujícího objektu.

(2) Pro určení bezpečnostní vzdálenosti od objektu třídy nebezpečí A, kromě bezpečnostní vzdálenosti pro ohrožený sklad a výrobní objekt třídy nebezpečí A, se použije koeficientů uvedených v tabulce č. 1 této přílohy, přičemž hodnoty odpovídající exponentu n = 1/2 se použijí pro obložení menší než 2000 kg, hodnoty odpovídající exponentu n = 1/3 se použijí pro obložení 2000 kg a větší. Hodnota koeficientu k se z daného rozmezí volí podle stavebního provedení ohrožené stavby, jejíhoohroženého objektu, jeho významu, charakteru, terénu apod.

(3) Pro určení bezpečnostní vzdálenosti ohrožených výrobních objektů třídy a skupin nebezpečí AI až AIV od skladů a výrobních objektů třídy nebezpečí A se použije koeficientů uvedených v tabulce č. 2 této přílohy.

(4) U výbušnin, které se svým energetickým obsahem významně odchylují od trinitrotoluenu, např. třaskavin, některých pyrotechnických složí, trhavin typu DBT, vysokobrizantních trhavin, je obložení M:

a)  možno násobit koeficientem kekv, pokud je jeho hodnota menší než 1,

b)  nutno násobit koeficientem kekv, pokud je jeho hodnota větší než 1.

Hodnoty vybraných koeficientůkoeficientu kekv jsou uvedeny v tabulce č. 3 této přílohy.

(5) Bezpečnostní vzdálenost od objektu třídy nebezpečí A, v němž jsou předměty ohrožující při výbuchu okolí rozletem těžkých úlomků, je pro silnice a železnice nejméně 180 m a pro obytné budovy mimo území provozovny nejméně 275 m.

(6) Bezpečnostní vzdálenost od objektu třídy nebezpečí B, u něhož je okolí ohroženo pouze rozletem lehkých úlomků, se stanoví takto:

a)  pro sklad kterékoliv třídy nebezpečí a výrobní objekt výbušinářského provozu s nebezpečím výbuchu je bezpečnostní vzdálenost 15 až 90 m,

b)  pro stavbu pro výrobu a skladovánívýrobní objekt bez nebezpečí výbuchu je bezpečnostní vzdálenost 25 až 90 m,

c)  pro správní, sanitárnísociální, energetické nebo jiné stavbyobjekty nesouvisející s výrobou výbušnin je bezpečnostní vzdálenost 40 až 90 m,

d)  pro silnice a železnice se bezpečnostní vzdálenost stanoví podle základního vzorce, v němž se použije hodnot k = 39, n = 1/6; nejmenší bezpečnostní vzdálenost však je 60 m,

e)  pro obytné budovy mimo území provozovny se bezpečnostní vzdálenost stanoví podle základního vzorce, v němž se použije hodnot k = 58, n = 1/6; nejmenší bezpečnostní vzdálenost však je 90 m.

(7) Bezpečnostní vzdálenost od objektu třídy nebezpečí B, v němž jsou předměty ohrožující při výbuchu okolí rozletem těžkých úlomků a munice ráže nad 60 mm, se stanoví takto:

a)  pro sklad kterékoliv třídy nebezpečí a výrobní objekt výbušinářského provozu s nebezpečím výbuchu je bezpečnostní vzdálenost 15 až 135 m,

b)  pro stavbu pro výrobu a skladovánívýrobní objekt bez nebezpečí výbuchu je bezpečnostní vzdálenost 25 až 135 m,

c)  pro správní, sanitárnísociální, energetické nebo jiné stavbyobjekty nesouvisející s výrobou výbušnin je bezpečnostní vzdálenost 40 až 135 m,

d)  pro silnice a železnice se bezpečnostní vzdálenost stanoví podle základního vzorce, v němž se použije hodnot k = 51, n = 1/6; nejmenší bezpečnostní vzdálenost však je 90 m,

e)  pro obytné budovy mimo území provozovny se bezpečnostní vzdálenost stanoví podle základního vzorce, v němž se použije hodnot k = 76, n = 1/6; nejmenší bezpečnostní vzdálenost však je 135 m.

(8) Pokud je možno volit bezpečnostní vzdálenost podle odstavců 6 a 7 z jistého rozmezí, stanoví se podle stavebního provedení ohrožujícího a ohroženého objektu a ohrožené stavby.

(9) Pro určení bezpečnostní vzdálenosti od objektu třídy nebezpečí C se použije exponentu n = 1/3 a koeficientů uvedených v tabulce č. 4 této přílohy.

(10) Je-li obložení objektu třídy nebezpečí C menší než 100 kg, bezpečnostní vzdálenost se nestanoví.

(11) Bezpečnostní vzdálenost od objektu třídy nebezpečí D s obložením 100 kg a větším je pro všechny budovy uvnitř provozovny nejméně 10 m, pro obytné budovy mimo území provozovny, silnice a železnice nejméně 25 m. Při provedení vhodných ochranných opatření může být bezpečnostní vzdálenost zmenšena nebo se nestanoví.

(12) Je-li obložení objektu třídy nebezpečí D menší než 100 kg, bezpečnostní vzdálenost se nestanoví.

(13) Při různém stavebním provedení a umístění objektů nebezpečných výbuchem se určují bezpečnostní vzdálenosti podle těchto zásad:

a)  je-li objekt částečně ovalován, pak ve směru otevřených stran se počítá bezpečnostní vzdálenost jako pro objekt neovalovaný,

b)  jsou-li dva sousední objekty obráceny k sobě otevřenými stranami, stanoví se vzdálenost mezi nimi jako pro objekty bez valů,

c)  je-li volná strana bunkrového objektu chráněna valem, pokládá se tento objekt za ovalovaný,

d)  mají-li dva objekty společný val, pokládá se při výpočtech každý za objekt s jedním valem,

e)  u staveb bunkrového typu umístěných ve společném zásypu se každá z nich považuje za ovalovaný objekt.

(14) Při stanovování bezpečnostní vzdálenosti mezi dvěma objekty se stanoví bezpečnostní vzdálenost pro každý objekt zvlášť, ale uvažuje se větší z nich.

 

(zkráceno - text neobsahující změny byl vypuštěn)

 

Koeficienty pro stanovení bezpečnostních vzdáleností od

objektů třídy nebezpečí A

 

Bezpečnostní

  

  
  

  

  
  
  
  
  
  
  
  
  
pásmo
Ohrožená stavbaOhrožený objekt
Stupeň poškození stavbyobjektu
n

 

1/2
1/3

 

k

 

1
Sklady výbušnin a výrobní objekty tříd nebezpečí B, C a D, stavbyobjekty malé důležitosti bez trvalé obsluhy, laboratoře, zkušebny a střelnice 
Nedojde k přenosu detonace.

  

  
  

  

  
  
  
  
  
  
  
  
  
Destrukce objektu, úplné rozrušení budov 
0,5 až 2,5
1,5 až 8

 

2
Objekty bez nebezpečí výbuchu, správní, sanitárnísociální, energetické a jiné stavby, kde se nevyrábějí a nezpracovávají výbušniny 
Poškození rámů oken a dveří, porušení omítky, vnitřních dřevěných příček 
více než 2,5 až 4,5
více než 8 až 15

 

3
Jednotlivé budovy mimo území provozovny, silnice, železnice 
Lehká poškození staveb, větší rozsah zničení oken 
více než 4,5 až 6
více než 15 až 22

 

4
Obce bez souvislé výškové zástavby 
Částečné poškození zasklených oken 
více než 6 až 17
více než 22 až 60
5
Sídliště s výškovou zástavbou, nemocnice, významné kulturní památky, stavby s vysokou koncentrací osob, např. velká obchodní střediska 
Náhodné poškození zasklených oken 
více než 17
více než 60

 

 

(zkráceno - text neobsahující změny byl vypuštěn)

 

Koeficienty pro stanovení bezpečnostních vzdáleností

výrobních objektů třídy nebezpečí A od skladů a výrobních

objektů třídy nebezpečí A, při kterých nedojde k přímému

přenosu detonace

Ohrožující objekt
n
Ohrožená stavbaOhrožený objekt

 

Třída a skupina nebezpečí

 

AI
AII
AIII
AIV

 

Obložení

  

  
  

  

  
  
  
  
  
  
  
  
  
(kg)
Stavební

  

  
  

  

  
  
  
  
  
  
  
  
  
provedení
Stavební provedení
bez valu
s valem
bez valu
s valem
bez valu
s valem
bez valu
s valem

 

M < 2000
bez valu
1/2
6,0
2,4
4,0
1,6
3,0
1,2
2,0
0,8

 

s valem
2,4
1,2
1,6
0,8
1,2
0,6
0,8
0,4

 

M>=2000
bez valu
1/3
21
8,5
14
5,7
11
4
6,0
2,5

 

s valem
8,5
4,3
5,7
2,8
4
2
2,5
1,3

 

 

(zkráceno - text neobsahující změny byl vypuštěn)

 

Koeficienty pro stanovení bezpečnostních vzdáleností od

objektů třídy nebezpečí C

 

Bezpečnostní

  

  
  

  

  
  
  
  
  
  
  
  
  
pásmo
Ohrožená

  

  
  

  

  
  
  
  
  
  
  
  
  
stavbaOhrožený

  

  
  

  

  
  
  
  
  
  
  
  
objekt
k
1
Sklady všech tříd nebezpečí, výrobní objekty výbušinářských provozů s nebezpečím výbuchu, stavbyobjekty malé důležitosti bez trvalé obsluhy, laboratoře, zkušebny a střelnice 
1 až 3,5
2
Stavby pro výrobu a skladováníVýrobní objekty bez nebezpečí výbuchu 
více než 3,5 až 4,5
3
Správní, sanitárnísociální, energetické a jiné stavby nesouvisejícíobjektynesouvisející s výrobou výbušnin, silnice, železnice 1) 
více než 4,5 až 6,5
4
Obytné budovy mimo území provozovny 2) 
více než 6,5

 

(zkráceno - text neobsahující změny byl vypuštěn)

 

Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.