Změny zákonů

menu video
3

Porovnání dvou znění dokumentu č. 1/1993 Sb., znění platná od 1.1.1993 a od 1.6.2013.

V textu je vyznačen nově vložený a vypuštěný text. Dlouhé pasáže beze změn jsou vypuštěny.

Uživatelé prémiových služeb mohou zobrazit nezkrácené porovnání a také původní dokumenty s odkazy.

Můžete se vrátit na přehled znění nebo na vyhledávání.

Tento dokument vznikl automatickým porovnáním zvolených dokumentů.

V textu je barevně vyznačen nově vložený a_vypuštěný text.

Změny v obrázcích nejsou vyznačeny a mohou být z dokumentu vypuštěny.

 

(platí od 1. 6. 2013ledna 1993 do 31. prosince 1999)

1/1993 Sb.

 

ÚSTAVNÍ ZÁKON

 

České národní rady

 

ze dne 16. prosince 1992

 

ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY

ve znění Ústavního zákona č. 347/1997 Sb., Ústavního zákona č. 300/2000 Sb., Ústavního zákona č. 395/2001 Sb.,

Ústavního zákona č. 448/2001 Sb., Ústavního zákona č. 515/2002 Sb., Ústavního zákona č. 319/2009 Sb., Ústavního zákona č. 71/2012 Sb. a Ústavního zákona č. 98/2013 Sb.

 

(zkráceno - text neobsahující změny byl vypuštěn)

 

*HLAVA I - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

HLAVA PRVNÍ

 

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

 

Čl. 1 - 14

 

(1) Česká republika je svrchovaný jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana.

(2) Česká republika dodržuje závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva.

 

(zkráceno - text neobsahující změny byl vypuštěn)

 

Čl. 10

 

VyhlášenéRatifikované a vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva.

 

 

(1) Mezinárodní smlouvou mohou být některé pravomoci orgánů České republiky přeneseny na mezinárodní organizaci nebo instituci.

(2) K ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v odstavci 1 je třeba souhlasu Parlamentu, nestanoví-li ústavní zákon, že k ratifikaci je třeba souhlasu daného v referendu.

 

Čl. 10b

 

(1) Vláda pravidelně a předem informuje Parlament o otázkách souvisejících se závazky vyplývajícími z členství České republiky v mezinárodní organizaci nebo instituci uvedené v čl. 10a.

(2) Komory Parlamentu se vyjadřují k připravovaným rozhodnutím takové mezinárodní organizace nebo instituce způsobem, který stanoví jejich jednací řády.

(3) Zákon o zásadách jednáníbezprostředně závazné a styku obou komor mezi sebou, jakož i navenek, může svěřit výkon působnosti komor podle odstavce 2 společnému orgánu komormají přednost před zákonem.

 

(zkráceno - text neobsahující změny byl vypuštěn)

 

Čl. 17

 

(1) Volby do obou komor se konají ve lhůtě počínajícípočítající třicátým dnem před uplynutím volebního období a končící dnem jeho uplynutí.

 

(zkráceno - text neobsahující změny byl vypuštěn)

 

Čl. 27

 

(1) Poslance ani senátora nelze postihnout pro hlasování v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo jejich orgánech.

(2) Za projevy učiněné v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo v jejich orgánech nelze poslance nebo senátora trestně stíhat. Poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory, jejímž je členem.

(3) Za přestupky poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory, jejímž je členem, pokud zákon nestanoví jinak.

(4) Poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. Odepře-li komora souhlas, je trestní stíhání po dobu trvání mandátunavždy vyloučeno.

 

(zkráceno - text neobsahující změny byl vypuštěn)

 

Čl. 35

 

(1) Poslaneckou sněmovnu může rozpustit prezident republiky, jestliže

a)  Poslanecká sněmovna nevyslovila důvěru nově jmenované vládě, jejíž předsedou byl prezidentem republiky jmenován na návrh předsedy Poslanecké sněmovny,

b)  Poslanecká sněmovna se neusnese do tří měsíců o vládním návrhu zákona, s jehož projednáním spojila vláda otázku důvěry,

c)  zasedání Poslanecké sněmovny bylo přerušeno po dobu delší, než je přípustné,

d)  Poslanecká sněmovna nebyla po dobu delší tří měsíců způsobilá se usnášet, ačkoliv nebylo její zasedání přerušeno a ačkoliv byla v té době opakovaně svolána ke schůzi.

(2) Prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustí, navrhne-li mu to Poslanecká sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců.

(3(2) Poslaneckou sněmovnu nelze rozpustit tři měsíce před skončením volebního období.

 

(zkráceno - text neobsahující změny byl vypuštěn)

 

Čl. 39

 

(1) Komory jsou způsobilé se usnášet za přítomnosti alespoň jedné třetiny svých členů.

(2) K přijetí usnesení komory je třeba nadpoloviční většiny přítomných poslanců nebo senátorů, nestanoví-li Ústava jinak.

(3) K přijetí usnesení o vyhlášení válečného stavu a k přijetí usnesení o souhlasu s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky nebo s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky, jakož i k přijetí usnesení o účasti České republiky v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem,pobytem cizích vojsk na území České republiky je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců a nadpoloviční většiny všech senátorů.

(4) K přijetí ústavního zákona a souhlasu k ratifikacike schválení mezinárodní smlouvy uvedené vpodle čl. 10a odst. 110 je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů.

 

(zkráceno - text neobsahující změny byl vypuštěn)

 

Čl. 43

 

(1) Parlament rozhodujemůže rozhodnout o vyhlášení válečného stavu, je-li Česká republika napadena, nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení.

(2) Parlament rozhoduje o účasti České republiky v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem.

(3) Parlament vyslovuje souhlas

a)  s vysláním ozbrojených sil České republikyVyslat ozbrojené síly mimo území České republiky,

b)  s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky,

nejsou-li taková rozhodnutí vyhrazena vládě.

(4) Vláda rozhoduje o vyslání ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky a o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky, a to nejdéle na dobu 60 dnů, jde-li o

a)  plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení,

b)  účast na mírových operacích podle rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, a to lze jen se souhlasem přijímajícího státu,

c)  účast na záchranných pracích při živelních pohromách, průmyslových nebo ekologických haváriích.

(5) Vláda dále rozhoduje

a)  o průjezdu ozbrojených sil jiných států přes území České republiky nebo o jejich přeletu nad územím České republiky,

b)  o účasti ozbrojených sil České republiky na vojenských cvičeních mimo území České republiky a o účasti ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území České republiky.

(6) O rozhodnutích podle odstavců 4 a 5 informuje vláda neprodleně obě komory Parlamentu. Parlament může rozhodnutí vlády zrušit; ke zrušení rozhodnutí vlády postačuje nesouhlasné usnesení jedné zobou komor přijaté nadpoloviční většinou všech členů komory.

 

(zkráceno - text neobsahující změny byl vypuštěn)

Čl. 49

 

K ratifikaci mezinárodních smluv

(1) Mezinárodní smlouvy, vyžadující souhlas Parlamentu, schvaluje Parlament obdobně jako návrhy zákonů.

(2) Souhlas Parlamentu vyžadují smlouvy o lidských právech a)  upravujících práva základních svobodách, politické smlouvy a povinnosti osob,

b)  spojeneckých, mírových a jiných politických,

c)  z nichž vzniká členství České republiky v mezinárodní organizaci,

d)  hospodářských, jež jsouhospodářské smlouvy všeobecné povahy,

e)  o dalších věcech, jakož i smlouvy, k jejichž úpravaprovedení je vyhrazena zákonu,

je třeba souhlasu obou komor Parlamentuzákona.

 

(zkráceno - text neobsahující změny byl vypuštěn)

Čl. 52

 

(1) K platnosti zákona je třeba, aby byl vyhlášen.

(2) Způsob vyhlášení zákona a mezinárodní smlouvy stanoví zákon. Totéž platí o mezinárodních smlouvách schválených Parlamentem.

 

(zkráceno - text neobsahující změny byl vypuštěn)

 

*HLAVA III - MOC VÝKONNÁ

HLAVA TŘETÍ

 

MOC VÝKONNÁ

 

*Prezident republiky

 

Čl. 54 - 66 Prezident republiky

 

(1) Prezident je hlavou státu.

(2) PrezidentPrezidenta republiky je volen v přímých volbáchvolí Parlament na společné schůzi obou komor.

 

(zkráceno - text neobsahující změny byl vypuštěn)

 

Čl. 56

 

(1) Volba prezidenta republiky se koná tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva.

(2) Prezidentem republiky je zvolen kandidát, který obdržel nadpoloviční většinu platných hlasů oprávněných voličů. Není-li takový kandidát, koná se za čtrnáct dnů po začátku prvního kola volby druhé kolo volby, do kterého postupují dva nejúspěšnější kandidáti z prvního kola volby. Při rovnosti hlasů postupují do druhého kola volby všichni kandidáti, kteří v prvním kole volby získali nejvyšší počet platných hlasů oprávněných voličů, a nejsou-li takoví kandidáti alespoň dva, postupují i kandidáti, kteří obdrželi druhý nejvyšší počet platných hlasů oprávněných voličů.

(3) Prezidentem republiky je zvolen kandidát, který obdržel ve druhém kole volby nejvyšší počet platných hlasů oprávněných voličů. Je-li takových kandidátů více, prezident republiky není zvolen a do deseti dnů se vyhlásí nová volba prezidenta republiky.

(4) Pokud kandidát, který postoupil do druhého kola volby, přestane být volitelný za prezidenta republiky před druhým kolem volby anebo se práva kandidovat vzdá, postupuje do druhého kola volby kandidát, který v prvním kole volby získal další nejvyšší počet platných hlasů oprávněných voličů. Druhé kolo volby se koná i tehdy, účastní-li se ho pouze jeden kandidát.

(5) Navrhovat kandidáta je oprávněn každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 50 000 občany České republiky oprávněnými volit prezidenta republiky. Navrhovat kandidáta je oprávněno nejméně dvacet poslanců nebo nejméně deset senátorů.

(6) Právo volit má každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let.

(7) Volba prezidenta republikyVolby se koná v posledních šedesátitřiceti dnech volebního období úřadujícího prezidenta republiky, nejpozději však třicet dnů před uplynutím volebního období úřadujícího prezidenta republiky. Uvolní-li se úřad prezidenta republiky, koná se volba prezidenta republiky do devadesátido třiceti dnů.

(8) Volbu prezidenta republiky vyhlašuje předseda Senátu nejpozději devadesát dnů před jejím konáním. Uvolní-li se úřad prezidenta republiky, vyhlásí předseda Senátu volbu prezidenta republiky nejpozději do deseti dnů poté a zároveň nejpozději osmdesát dnů před jejím konáním.

(9) Není-li funkce předsedy Senátu obsazena, vyhlašuje volbu prezidenta republiky předseda Poslanecké sněmovny.

 

(zkráceno - text neobsahující změny byl vypuštěn)

 

Čl. 58

 

Další podmínky výkonu volebního práva při volbě prezidenta(1) Navrhovat kandidáta je oprávněno nejméně deset poslanců nebo deset senátorů.

(2) Prezidentem republiky, jakož je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců i podrobnosti navrhovánínadpoloviční většinu hlasů všech senátorů.

(3) Nezíská-li žádný z kandidátů na funkci prezidentanadpoloviční většinu hlasů všech poslanců a všech senátorů, koná se do čtrnácti dnů druhé kolo volby.

(4) Do druhého kola postupuje kandidát, který získal nejvyšší počet hlasů v Poslanecké sněmovně, a kandidát, který získal nejvyšší počet hlasů v Senátu.

(5) Je-li více kandidátů, kteří získali stejný nejvyšší počet hlasů v Poslanecké sněmovně, nebo více kandidátů, kteří získali stejný nejvyšší počet hlasů v Senátu, sečtou se hlasy odevzdané pro ně v obou komorách. Do druhého kola postupuje kandidát, který takto získal nejvyšší počet hlasů.

(6) Zvolen je kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců i nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů.

(7) Nebyl-li prezident republiky, vyhlašování a provádění volby prezidenta zvolen ani ve druhém kole, koná se do čtrnácti dnů třetí kolo volby,v němž je zvolen ten z kandidátů druhého kola, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců a senátorů.

(8) Nebyl-li prezident republiky a vyhlašování jejího výsledku a soudní přezkum stanoví zákonzvolen ani ve třetím kole, konají se nové volby.

 

Čl. 59

 

(1) Prezident republiky složí slib do rukou předsedy SenátuPoslanecké sněmovny na společné schůzi obou komor.

 

(zkráceno - text neobsahující změny byl vypuštěn)

 

Čl. 61

 

Prezident republiky se může vzdát svého úřadu do rukou předsedy SenátuPoslanecké sněmovny.

 

Čl. 62

 

Prezident republiky

a)  jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi,

b)  svolává zasedání Poslanecké sněmovny,

c)  rozpouští Poslaneckou sněmovnu,

d)  pověřuje vládu, jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal, vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády,

e)  jmenuje soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy,

f)   jmenuje ze soudců předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu,

g)  odpouští a zmírňuje tresty uložené soudem, nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo, a zahlazuje odsouzení,

 

(zkráceno - text neobsahující změny byl vypuštěn)

 

Čl. 63

 

(1) Prezident republiky dále

a)  zastupuje stát navenek,

b)  sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy; sjednávání mezinárodních smluv může přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na její jednotlivé členy,

c)  je vrchním velitelem odzbrojených sil,

d)  přijímá vedoucí zastupitelských misí,

e)  pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí,

f)   vyhlašuje volby do Poslanecké sněmovny a do Senátu,

g)  jmenuje a povyšuje generály,

h)  propůjčuje a uděluje státní vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán,

i)   jmenuje soudce,

j)   nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo,

kj)   má právo udělovat amnestii.

 

(zkráceno - text neobsahující změny byl vypuštěn)

 

Čl. 65

 

(1) Prezidenta republiky nelze po dobu výkonu jeho funkce zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt.

(2) Senát může se souhlasem Poslanecké sněmovny podat ústavní žalobu proti prezidentu republiky k Ústavnímu soudu, a to pro velezradu nebo pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku; velezradou se rozumí jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu. Ústavní soud může na základě ústavní žaloby Senátu rozhodnout o tom, že prezident republiky ztrácí prezidentský úřad a způsobilost jej znovu nabýt.

(3) K přijetí návrhu ústavní žaloby Senátem je třeba souhlasu třípětinové většiny přítomných senátorů. K přijetí souhlasu Poslanecké sněmovny s podáním ústavní žaloby je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců; nevysloví-li Poslanecká sněmovna souhlas do tří měsíců ode dne, kdy o něj Senát požádal, platí, že souhlas nebyl dán.

(2) Prezident republiky může být stíhán pro velezradu, a to před Ústavním soudem na základě žaloby Senátu. Trestem může být ztráta prezidentského úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt.

(3) Trestní stíhání pro trestné činy spáchané po dobu výkonu funkce prezidenta republiky je navždy vyloučeno.

 

Čl. 66

 

Uvolní-li se úřad prezidenta republiky a nový prezident republiky ještě není zvolen nebo nesložil slib, rovněž nemůže-li prezident republiky svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat a usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna a Senát, přísluší výkon funkcí podle čl. 63 odst. 1 písm. a) až), b), c), d), e) a), h) až k) a), i), j), čl. 63 odst. 2 předsedovi vlády. Předsedovi Poslanecké sněmovny přísluší v době, kdy předseda vlády vykonává vymezené funkce prezidenta republiky výkon funkcí prezidenta republiky podle čl. 62 písm. a) až e) a k) a dále čl. 63 odst. 1 písm. f), jde-li o vyhlášení voleb do Senátu;a), b), c), d), e), k); uvolní-li se úřad prezidenta republiky v době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, přísluší výkon těchto funkcí předsedovi Senátu, kterému též přísluší v době, kdy předseda vlády vykonává vymezené funkce prezidenta republiky, výkon funkce prezidenta republiky podle čl. 63 odst. 1 písm. f), jde-li o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny.

 

*Vláda

 

Čl. 67 - 80 Vláda

 

(zkráceno - text neobsahující změny byl vypuštěn)

 

*Ústavní soud

 

Čl. 83 - 89 Ústavní soud

 

(zkráceno - text neobsahující změny byl vypuštěn)

 

Čl. 86

 

(1) Soudce Ústavního soudu nelze trestně stíhat bez souhlasu Senátu. Odepře-li Senát souhlas, je trestní stíhání po dobu trvání funkce soudce Ústavního soudunavždy vyloučeno.

 

(zkráceno - text neobsahující změny byl vypuštěn)

 

Čl. 87

 

(1) Ústavní soud rozhoduje

a)  o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkemzákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10,

b)  o zrušení jiných právních předpisů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem nebo zákonemzákonem, zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10,

c)  o ústavní stížnosti orgánů územní samosprávy proti nezákonnému zásahu státu,

d)  o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod,

e)  o opravném prostředku proti rozhodnutí ve věci ověření volby poslance nebo senátora,

f)   o pochybnostech o ztrátě volitelnosti a o neslučitelnosti výkonu funkcí poslance nebo senátora podle čl. 25,

g)  o ústavní žalobě Senátu proti prezidentu republiky podle čl. 65 odst. 2,

h)  o návrhu prezidenta republiky na zrušení usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu podle čl. 66,

i)   o opatřeních nezbytných k provedení rozhodnutí mezinárodního soudu, které je pro Českou republiku závazné, pokud je nelze provést jinak,

j)   o tom, zda rozhodnutí o rozpuštění politické strany nebo jiné rozhodnutí týkající se činnosti politické strany je ve shodě s ústavními nebo jinými zákony,

k)  spory o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů územní samosprávy, nepřísluší-li podle zákona jinému orgánu.

(2) Ústavní soud dále rozhoduje o souladu mezinárodní smlouvy podle čl. 10a a čl. 49 s ústavním pořádkem, a to před její ratifikací. Do rozhodnutí Ústavního soudu nemůže být smlouva ratifikována.

(3(2) Zákon může stanovit, že namísto Ústavního soudu rozhoduje Nejvyšší správní soud

 

(zkráceno - text neobsahující změny byl vypuštěn)

 

Čl. 88

 

(1) Zákon stanoví, kdo a za jakých podmínek je oprávněn podat návrh na zahájení řízení a další pravidla o řízení před Ústavním soudem.

(2) Soudci Ústavního soudu jsou při svém rozhodování vázáni pouze ústavním pořádkemústavními zákony a mezinárodními smlouvami podle čl. 10 a zákonem podle odstavce 1.

 

Čl. 89

 

(1) Rozhodnutí Ústavního soudu je vykonatelné, jakmile bylo vyhlášeno způsobem stanoveným zákonem, pokud Ústavní soud o jeho vykonatelnosti nerozhodl jinak.

(2) Vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu jsou závazná pro všechny orgány i osoby.

(3) Rozhodnutí Ústavního soudu, kterým byl podle čl. 87 odst. 2 vysloven nesoulad mezinárodní smlouvy s ústavním pořádkem, brání ratifikaci smlouvy do doby, než bude nesoulad odstraněn.

 

 

*Soudy

 

Čl. 90 - 96 Soudy

 

(zkráceno - text neobsahující změny byl vypuštěn)

 

Čl. 95

 

(1) Soudce je při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

(2) Dojde-li soud k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkemzákonem, předloží věc Ústavnímu soudu.

 

(zkráceno - text neobsahující změny byl vypuštěn)

 

*HLAVA VI - ČESKÁ NÁR. BANKA

HLAVA ŠESTÁ

 

ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA

 

Čl. 98

 

(1) Česká národní banka je ústřední bankou státu. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu měny; do její činnosti lze zasahovat pouze na základě zákona.

 

(zkráceno - text neobsahující změny byl vypuštěn)

 

*HLAVA VII - ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVA

HLAVA SEDMÁ

 

ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVA

 

Čl. 99 - 105

 

Česká republika se člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími. Vyššími územními samosprávnými celky jsou země nebo kraje.

 

(zkráceno - text neobsahující změny byl vypuštěn)

 

Čl. 103

 

vypuštěn

O názvu vyššího územního samosprávného celku rozhoduje jeho zastupitelstvo.

 

(zkráceno - text neobsahující změny byl vypuštěn)

 

Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.